Zhodnocení činnosti rozhodčích v soutěžích družstev 07/08

Rozhodnutí

Komise rozhodčích ŠSČR rozhodla dne 29.3.2008 ve složení Ladislav Palovský (předseda), Jaroslav Benák, Ladislav Ester, Richard Fischl a Petr Harasimovič ve věci rozhodčího Václava Klaina takto:

  • Rozhodčímu Václavu Klainovi se uděluje trest omezení výkonu funkce rozhodčího dle čl. 9, odst. 7, písm. c) Statutu rozhodčích ŠSČR, v trvání jednoho roku, počínaje dnem 1.5.2008.
  • Trest omezení výkonu funkce rozhodčího spočívá v tom, že Václav Klain nebude v sezóně 2008/09 delegován v žádné soutěži řízené ŠSČR. Podmínkou delegování v sezóně 2009/10 je, že rozhodčí Václav Klain se zúčastní semináře rozhodčích nejvyšších tříd a vhodným způsobem prokáže, že si doplnil znalosti příslušné legislativy.

Odůvodnění

I.

Dne 24.2.2008 bylo v Mladé Boleslavi odehráno utkání Krajského přeboru Středočeského kraje, sk. A, mezi družstvy Sokol Mladá Boleslav „B“ – Neratovice „B“. Soutěž se hraje tempem 90 minut na 40 tahů a 30 minut na dohrání, přičemž od prvního tahu je na každý tah přidáváno 30 sekund. V utkání se používaly digitální hodiny DGT XL nastavené pomocí modu 00 (vlastní nastavení). Přinejmenším v jednom případě byly hodiny domácími nastaveny tak, aby automaticky přidaly oběma hráčům 30 minut po čtyřicátém přemáčknutí hodin.

Utkání řídil delegovaný rozhodčí Václav Klain, který působil v utkání též jako kapitán družstva Sokol Mladá Boleslav „B“ (dále jen „domácí“). Vedle toho se Václav Klain zúčastnil utkání i jako hráč domácích. V době, kdy již partie pana Klaina řádně skončila, došlo k tomu, že hráč domácích provedl tah na šachovnici a vzdálil se od šachovnice, aniž by uvedl do chodu hodiny soupeře. V době, kdy byl hráč tento vzdálen od šachovnice, hovořil s Václavem Klainem, který jej informoval, že je na tahu, přičemž, dle svých slov, tak učinil jako kapitán domácích. Zmíněný hráč se následně vrátil k šachovnici a po zjištění, že pouze zapomněl zmáčknout hodiny, uvedl do chodu hodiny soupeře.

Později došlo k tomu, že jiný hráč domácích zamýšlel provést proměnu pěšce v dámu. Posunul pěšce na osmou řadu a aniž jej zaměnil za dámu, uvedl do chodu hodiny soupeře (na osmé řadě tedy zůstal stát pěšec). Soupeř proti takovému způsobu provedení proměny pěšce protestoval a spustil hráči hodiny (= přemáčkl je nazpět, což mělo za následek, že po této akci měli oba hráči o 30 sekund více času na rozmyšlenou než v situaci, kdy bílý uváděl do chodu hodiny soupeře po přesunutí pěšce na osmou řadu). Tato situace si vyžádala zásah rozhodčího. Rozhodčí postupoval tak, že nařídil bílému zaměnit pěšce za dámu a upravil čas na hodinách tak, že oběma hráčům odebral 30 sekund. V partii se pokračovalo dále. Proto, že hráči přemáčkli hodiny, aniž by byl proveden tah, došlo k tomu, že hodiny oběma hráčům přidaly 30 minut před tím, než oba hráči provedli 40 tahů. Rozhodčí proto do partie znovu vstoupil a čas na hodinách upravil tak, že oběma hráčům odebral třicet minut. Tato úprava času trvala několik minut.

II.

V prvním případě, kdy rozhodčí upozornil hráče na to, že je na tahu, jde o flagrantní porušení povinnosti rozhodčího. Čl. 13.6 Pravidel FIDE výslovně zakazuje rozhodčímu upozornit hráče na to, že jeho soupeř již provedl tah či že hráč zapomněl zmáčknout hodiny. Zmíněn ustanovení nelze v žádném případě interpretovat tak, že by bylo možné upozornit hráče na to, že je na tahu. Z ustanovení čl. 1.1 in fine („hráč je na tahu po té, co jeho soupeř provedl tah“) je zřejmé, že upozornění hráče, že je na tahu, je upozorněním, že soupeř již provedl tah.

Neobstojí argument, že Václav Klain učinil upozornění jako kapitán domácích, nikoliv jako rozhodčí. Již dříve se KR ŠSČR vyjádřila ve věci Ladislava Hajšmana (rozhodnutí je dostupné na http://www.chess.cz/web/informace/komise/kr/dokumenty/zhodnoceni-rozhodcich-2006-2007.html ), že rozhodčímu není zakázáno vykonávat během utkání též další funkce. V žádném případě však výkon těchto funkcí nesmí být na újmu výkonu funkce rozhodčího. Rozhodčí řídící utkání je vždy především rozhodčím. Jeho jiné úkoly nemohou být omluvou pro porušování povinností rozhodčího.

III.

Situace, kdy hráč přesune pěšce na poslední řadu a, aniž by jej zaměnil za jiný kámen, spustí hodiny, je jednoznačně provedením nepřípustného tahu. Z toho, jak na tento postup reagoval soupeř je evidentní, že, slovy Pravidel, bylo zjištěno, že byl proveden nepřípustný tah.

Rozhodčí měl na tento incident reagovat vrácením nepřípustného tahu a přidáním času hráči, který nepřípustný tah neprovedl, jak mu ukládá čl. 7.4 b). Tím, že tak neučinil se dopustil porušení povinnosti rozhodčího.

IV.

Posledním problémem, který se v utkání vyskytl, je fakt, že hodiny přidaly oběma hráčům 30 minut dříve, než nastala časová kontrola. Tento jev byl zaviněn souběhem několika příčin. Prvotní příčinou tohoto jevu je fakt, že hodiny byly nastaveny tak, aby samy přidaly oběma hráčům 30 minut po provedení 40 tahů. Druhou příčinou je fakt, že jeden z hráčů neoprávněně hodiny přemáčkl. Třetí příčinou je pak skutečnost, že rozhodčí, když hodiny během hry upravoval, neupravil počítadlo tahů.

V.

Pro posouzení první příčiny je důležité, že rozpis soutěže obsahuje toto ustanovení: „Za počáteční nastavení hodin při zahájení utkání zodpovídá pořadatel.“ (čl. 11 Rozpisu soutěží řízených Středočeským šachovým svazem v sezóně 2007/08). Rozhodčího tudíž nelze činit odpovědným za chybné počáteční nastavení hodin.

VI.

Druhou příčinu rozhodčímu za vinu rozhodně klást nelze, neboť rozhodčí nemohl nijak zabránit tomu, aby jeden z hráčů hodiny neoprávněně přemáčkl.

VII.

Pro řešení třetí otázky je významné vyjádření Václava Klaina: „Hodiny před zápasem jsem uváděl do provozu já jako rozhodčí a současně jako kapitán domácích. Kontroloval jsem nastavení módu, ale uniklo mi u zmíněných hodin počítání tahů (zbylo z tréninkových partií či klubového přeboru)“.

Komise tudíž vyšla z předpokladu, že rozhodčí byl v dobré víře, že hodiny jsou nastaveny tak, že není zapotřebí upravovat počítadlo tahů.

Učinit závěr o tom, zda toto pochybení kapitána bylo způsobilé ovlivnit regulérnost zápasu, nepřísluší Komisi nýbrž řídícímu orgánu příslušné soutěže. Komise toliko konstatuje, že Václav Klain v tomto ohledu jako rozhodčí nepochybil.

VIII.

Nad rámec konkrétního případu poznamenává Komise, že stávající legislativní řešení celého problému jí nepřipadá vhodné. Do budoucna považuje za dobré pojednat o rozložení odpovědnosti za nastavení hodin mezi pořadatele a rozhodčího přímo v Soutěžním řádu ŠSČR, nikoliv pouze v rozpise soutěže. Taktéž se zdá Komisi jako výrazně nevhodné, že stávající úprava připouští, aby rozhodčí byl zároveň kapitánem jednoho z družstev a navíc i hráčem příslušného utkání.

IX.

Při rozhodování o výměře trestu zohlednila Komise též fakt, že rozhodčímu Klainovi bylo v dubnu 2007 uloženo napomenutí (rozhodnutí je dostupné na: http://chess.cz/web/informace/komise/kr/dokumenty/zhodnoceni-rozhodcich-2006-2007.html), což posoudila jako přitěžující okolnost (čl. IV, odst. 5, písm. e) Disciplinárního řádu ŠSČR per analogiam).

Poučení

Proti rozhodnutí KR ŠSČR je možno se odvolat v souladu s čl.3 a n. Odvolacího řádu ŠSČR k VV ŠSČR do 16 dnů ode dne doručení.

V Praze dne 29.3.2008, FA Mgr. Ladislav Palovský, předseda KR ŠSČR

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhodnutí

Komise rozhodčích ŠSČR rozhodla dne 24.4.2008 ve složení Ladislav Palovský (předseda), Jaroslav Benák, Ladislav Ester, Richard Fischl a Petr Harasimovič ve věci rozhodčího Ondřeje Vinklárka takto:

  • Rozhodčímu Ondřeji Vinklárkovi se uděluje napomenutí dle čl. 9, odst. 7, písm. a) Statutu rozhodčích.
  • Podmínkou delegování v sezóně 2008/09 je, že rozhodčí Ondřej Vinklárek se zúčastní semináře rozhodčích nejvyšších tříd a vhodným způsobem prokáže, že si doplnil znalosti příslušné legislativy.

Odůvodnění

I.

Rozborem vyjádření obou kapitánů a rozhodčího zjistila komise, že rozhodčí utkání 1. Ligy – Západ ŠO TJ Chrudim – Sokol Plzeň I. „B“ před zahájením utkání převzal od kapitánů sestavy a soupisky a provedl kontrolu správnosti předložených soupisek. Kontrolu však provedl pouze v tom rozsahu, že zjišťoval, zda pořadí hráčů v sestavě odpovídá pořadí hráčů na soupisce.

Během utkání vyšlo najevo, že za družstvo hostů nastoupili tři hosté, jeden cizinec a čtyři kmenoví hráči. Řídící orgán soutěže následně vyhlásil kontumační výsledek v neprospěch hostů.

II.

V posuzovaném případě řešila komise otázku v jakém rozsahu je rozhodčí povinen před začátkem utkání provést kontrolu sestavy. Za tím účelem bylo zapotřebí interpretovat některá ustanovení Soutěžního řádu ŠSČR (dále jen „SŘ“).

Ustanovení 2.5.5 SŘ se kontrolou sestavy výslovně zabývá:

„Před zahájením utkání družstev rozhodčí zkontroluje, zda pořadí hráčů v sestavách odpovídá pořadí na soupiskách. V případě závady vyzve kapitána k opravě sestavy. Vyhotoví v předepsaném počtu zápis o utkání.“

Vedle tohoto ustanovení však existuje několik obecnějších ustanovení, jimiž se rozhodčí musí rovněž řídit jsou to jednak ustanovení 2.5.1, věta druhá, SŘ:

„Zodpovídá – myšleno rozhodčí – za to, aby průběh soutěže, resp. utkání byl v souladu se všemi sportovně technickými dokumenty.“

a 2.5.2, věta druhá SŘ:

„Jeho povinností je zkontrolovat veškeré náležitosti dle sportovně technických dokumentů.“

zejména pak však ustanovení čl. 13, odst. 2 Pravidel šachu FIDE:

„Rozhodčí jedná v nejvyšším zájmu soutěže.“

III.

Z citovaných ustanovení plyne, že rozhodčí nesmí zahájit zápas, o němž ví, že neproběhne v souladu se sportovně technickými dokumenty. Proto by měl rozhodčí podniknout veškeré možné kroky směřující k tomu, aby předešel tomu, že řídící orgán bude muset vyhlašovat kontumační výsledek z důvodu nesplnění některé formální podmínky.

Za těchto okolností je zřejmé, že rozhodčí je při kontrole sestavy povinen provést nejen konkrétní úkony, jejichž provedení mu předpisy výslovně ukládají, ale též všechny další kroky, kterými může zjistit a odstranit vady sestavy.

IV.

Za správný pokládá komise postup, kdy rozhodčí opisuje ze sestavy jména do zápisu o utkání, přičemž kontroluje pořadí hráčů podle soupisky a zároveň si do zápisu činí poznámky o tom, kdo z hráčů je host, volný hráč nebo cizinec. Zjistí-li rozhodčí jakoukoliv závadu, vyzve kapitána, který sestavu předložil, k nápravě.

V.

V posuzovaném případě byl postup rozhodčího odlišný od postupu, který komise pokládá za správný, a tato odlišnost měla za následek, že rozhodčí nepředešel nastoupení družstva hostů ve složení, které je v rozporu se SŘ. Z tohoto důvodu komise shledala, že postup rozhodčího Ondřeje Vinklárka nebyl správný.

Při úvaze o výši trestu komise zohlednila, že v daném případě pochybil zejména funkcionář hostů, když odevzdal sestavu, která neodpovídala požadavkům SŘ. Rozhodčí má působit pouze jako kontrolní mechanismus a jeho odpovědnost za vyhlášení kontumačního výsledku je tudíž jen sekundární. Proto komise udělila trest napomenutí.

VI.

Nad rámec uvedené argumentace uvádí komise, že přestože rozhodčí pochybil, nemůže se této chyby dovolávat družstvo hostů, neboť to byl jeho zástupce, kdo odevzdal sestavu, která obsahovala nedostatečný počet kmenových hráčů. Platí tudíž, že vlastního pochybení se nelze dovolat.

Poučení

Proti rozhodnutí KR ŠSČR je možno se odvolat v souladu s čl.3 a n. Odvolacího řádu ŠSČR k VV ŠSČR do 16 dnů ode dne doručení.

V Brně dne 24.4.2008, FA Mgr. Ladislav Palovský, předseda KR ŠSČR

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhodnutí

Komise rozhodčích ŠSČR (dále jen komise) ve složení Ladislav Palovský (předseda), Jaroslav Benák, Ladislav Ester, Richard Fischl a Petr Harasimovič, rozhodla dne 1.6.2008 ve věci IA Dr. Josefa Smolky takto:

Rozhodčímu IA Dr. Josefu Smolkovi se uděluje napomenutí, dle čl. 9, odst. 7, písm. a) Statutu rozhodčích.

Podmínkou jeho delegace na soutěže organizované ŠSČR v budoucích sezonách je prokázání schopnosti odborné manipulace s elektronickými hodinami.

Odůvodnění

Z vyjádření obou kapitánů a rozhodčího zjistila komise následující.

Dne 3.2.2008 v utkání 1. Novoborský ŠK - Mahrla Praha 7. kola extraligy družstev působil IA Dr. Josef Smolka jako delegovaný rozhodčí.

V zápase (hraném tempem 90 minut na 40 tahů a 30 minut do konce partie s přídavkem 30 sekund za tah od prvního tahu) byly používány digitální hodiny DGT 2000 nastavené na mod 23. U dvou partií vznikla po pádu praporku nutnost přidat na hodinách ručně druhou periodu.

Přinejmenším v jednom případě se rozhodčí pokusil hodiny nastavit, avšak ani po přibližně deseti minutách se mu to nezdařilo. Nakonec hodiny nastavili funkcionáři pořádajícího oddílu.

Komise vzala v úvahu argument IA Dr. Josefa Smolky, že přenechal úpravu času na několikero hodinách při časové kontrole funkcionářům pořádajícího oddílu v zájmu urychlení této procedury, neboť došlo k souběhu časových tísní na třech až čtyřech šachovnicích současně. Toto neovlivnilo hladký průběh zápasu a nedošlo k žádnému vyrušení hráčů.

Z vyjádření kapitánů obou družstev však vyplynulo, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Důvodem k zásahu funkcionářů pořádajícího oddílu nemohlo být zaneprázdnění rozhodčího probíhajícími časovými tísněmi, neboť rozhodčí jednak nebyl v době pádu praporku v prvním případě přítomen v hrací místnosti a jednak v inkriminovaný okamžik probíhaly již jen dvě partie, z nichž jedna byla právě přerušena nutností upravit stav na hodinách po časové kontrole. K zásahu funkcionářů pořádajícího oddílu pak došlo až po několika minutách, když se rozhodčímu úprava hodin stále nedařila. Jelikož úprava času, kterou použité hrací tempo vyžadovalo, je na hodinách DGT 2000 při zvoleném módu otázkou přibližně 20-30 vteřin, došlo vinou IA Dr. Josefa Smolky dle názoru komise k nepřiměřenému zásahu do probíhající partie a tudíž k nadměrnému vyrušení hráčů.

Skutkově podobnými případy se komise již dříve zabývala ve svých rozhodnutích z 28.4.2007 ve věci Vladimíra Jandeka a z 28.12.2007 ve věci Vladimíra Kosiny:

„Rozhodčí je dle čl. 13.2 povinen pečovat o dobré hrací prostředí hráčů. Dobré hrací prostředí chápe KR ŠSČR tak, že hráči se v něm mohou soustředit výhradně na hru samu a spolehnout se na to, že je vše ostatní v pořádku a kdyby to v pořádku nebylo, že to rozhodčí či pořadatel napraví. Hráči jsou v legitimním očekávání, že hodiny, s nimiž hrají, jsou plně funkční a správně nastavené. Nelze tedy požadovat, aby hráči kromě hraní ještě kontrolovali rozhodčího, zda postupuje správně.

Z požadavku daného čl. 13.2 plynou velké nároky na rozhodčího, který je povinen provádět všechny úkony při řízení utkání v souladu s legislativou a zároveň tak, aby tím co nejméně rušil hráče. Aby mohl takovému požadavku dostát, je rozhodčí mj. povinen se seznámit s obsluhou hodin, jimiž se bude zápas hrát, aby nevznikaly během hry potíže.“ (rozhodnutí jsou přístupná na http://www.chess.cz/web/informace/komise/kr/dokumenty)

Komise neshledala důvody odchýlit se od svých předchozích rozhodnutí, a proto rozhodla, že se rozhodčí Dr. Josef Smolka dopustil porušení povinností rozhodčího ve smyslu ustanovení čl. 9, odst. 4 Statutu rozhodčích ŠSČR.

Poučení

Proti rozhodnutí KR ŠSČR je možno se odvolat v souladu s čl.3 a n. Odvolacího řádu ŠSČR k VV ŠSČR do 16 dnů ode dne doručení.

V Brně dne 1.6.2008, FA Mgr. Ladislav Palovský - předseda KR ŠSČR