Materiální nerovnováha - oběti materiálu (Pavel Šimáček)

Role oběti materiálu v šachové hře se postupem času mění. Od „romantických“ dob, kdy byla oběť základním estetickým prvkem šachové partie, přes období „realismu“, kdy bylo zjištěno, že odmítnutí oběti může být nejlepším řešením vedoucím často k ještě daleko krásnějším obrazcům, až po současný stav, kdy rapidně vzrostl počet příznivců polokorektních obětí, jejichž motivem je nejen získat iniciativu a zatlačit soupeře do defenzívy, ale i psychologický podtext, znesnadnit soupeři najít v omezeném čase správné řešení.

Šachová oběť odhaluje další paralely mezi děním ve skutečném světě a na šachovnici – tak jako základním vývodem speciální teorie relativity je věta „Hmota je energie, energie je hmota.“, dá se obdobně formulovat i věta charakterizující šachové oběti „Materiál je iniciativa, iniciativa je materiál.“ A právě ona schopnost odhadnout poměr mezi cenou oběti a jejími nehmotnými zisky je známkou nejvyšší velmistrovské kvality a ruší mezi širokou nešachovou veřejností tolik rozšířenou teorii, že šachy jsou jen pouhým suchým propočtem a kalkulací.

Materiální obětí v šachu rozumíme záměrné materiální znevýhodnění své pozice kvůli zisku jiné výhody, popřípadě kvůli eliminaci jiné soupeřovy výhody. Materiální oběť lze dělit podle několika různých kritérií. Asi nejobecněji podle stupně určitosti průběhu partie po oběti, a to na krátkodobou, kde dočasná ztráta materiálu je po několika málo forsírovaných tazích kompenzována často i s úroky nazpět, a na dlouhodobou, tzv. poziční oběť, kde je ztráta materiálu kompenzována „vyššími strategickými motivy“, například náskokem ve vývinu, lepší koordinací figur, obsazením volné linie apod.

Oběti též dělíme podle velikosti materiální „investice“:

Pěšcová oběť

  • nejčastější, vyskytuje se ve všech stádiích partie,

  • v zahájení jako tzv. gambity, tj. oběť pěšce (někdy i víc jak jednoho) za zisk kontroly nad středem šachovnice a/nebo za zisk náskoku ve vývinu vlastních sil

  • ve střední hře většinou kvůli zisku útoku a iniciativy, tj. vnucení soupeři vlastní hry

  • v koncovkách jako tzv. průlomy, nejčastěji z důvodu vytvoření si volného pěšce

Oběť kvality (oběť věže za střelce nebo jezdce)

  • velmi častá v moderním mistrovském šachu,

  • povětšinou zdůvodněná absencí volných sloupců pro věže a naopak přítomností prvků podporujících význam a účinnost lehkých figur, například silná diagonála nebo slabost polí jedné barvy (střelec), respektive blokovaná pozice, silný opěrný bod nebo hra na malém prostoru (jezdec)

Figurová oběť (oběť lehké či těžké figury za ekvivalent mnohem menší materiální hodnoty)

  • málo častá, ale na pohled velmi oblíbená mezi širokou laickou veřejností,

  • obvykle se jedná o rozbití posledního pěšcového krytu před soupeřovým králem

V případech pěšcové oběti i oběti kvality se jedná ve většině případů o poziční – dlouhodobou – oběť, u figurových obětí jde v drtivé většině o oběť krátkodobou s kombinačními cíly.