Kárné řízení - postup B.Sunka při MČR v blesku 2006

Komise rozhodčích ŠSČR ve složení Jaroslav Benák, Richard Fischl, Jakub Fuksík a Josef Lácha, rozhodla dne 20.2.2008 ve věci Bohumíra Sunka takto ...

  1. Postup rozhodčího MČR v bleskovém šachu 2006 Bohumíra Sunka byl zcela v souladu s veškerou legislativou FIDE i ŠSČR.

  2. Kárné řízení se proto zastavuje.

Odůvodnění

Dne 31.1.2008 zahájila KR ŠSČR s IA Bohumírem Sunkem na jeho vlastní žádost kárné řízení. Předmětem řízení byl postup rozhodčího při MČR v bleskovém šachu 2006.

S ohledem na skutečnost, že předseda KR ŠSČR IA Bohumír Sunek byl v kárném řízení zároveň projednáván, byl v duchu obecně platné zásady Nemo iudex in causa sua (Nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci.) usnesením z projednávání záležitosti vyloučen a provedením úkonů v kárném řízení, které standardně přísluší předsedovi KR ŠSČR, byl pověřen člen KR ŠSČR Jaroslav Benák.

Na základě vyjádření rozhodčího byl zjištěn tento skutkový stav: v partii Richtrová - Sikorová stál černý král na b3 a bílá dala šach Vb8+. Černá zahrála pěšcem na a3, zmáčkla hodiny a okamžitě reklamovala překročení času u soupeřky, která zase reklamovala nepřípustný tah. Rozhodčí Sunek rozhodl, že k překročení času způsobenému provedením nepřípustného tahu soupeře se nepříhlíží a tudíž prohlásil partii za vyhranou pro hráčku Richtrovou, když uznal její reklamaci provedení nepřípustného tahu soupeřkou.

V turnaji následně rozhodla námitková komise o námitce hráčky Sikorové proti rozhodnutí rozhodčího tak, že nařídila sehrát novou partii.

KR ŠSČR se ztotožňuje s doktrinálními závěry, že na předmětnou situaci lze na základě analogie dle Předmluvy Pravidel šachu FIDE uplatnit ustanovení čl. 5, odst. 1, písm. a) Pravidel šachu FIDE. Zmíněné ustanovení říká:

Partii vyhrává hráč, který dal soupeřovu králi mat. Tím partie okamžitě končí, pokud matící tah byl přípustný.

Má-li hráč zvítězit v důsledku toho, že soupeř překročil čas, je legitimní požadovat, aby k překročení času došlo v důsledku provedení přípustného tahu. Jestliže hráčův praporek spadl v důsledku provedení nepřípustného tahu soupeřem, je namístě k pádu hráčova praporku nepřihlédnout a následně se zabývat hráčovou reklamací soupeřova nepřípustného tahu. O hráčově reklamaci je třeba rozhodnout v souladu s čl. C3 Pravidel šachu FIDE, přílohy C pro bleskový šach. Tj. po zjištění, zda má hráč matící materiál, rozhodnout o jeho výhře či remíze.

Nad rámec uvedeného lze též použít argumentaci IA Geurta Gijssena dostupnou na http://www.chesscafe.com/text/geurt107.pdf. Dle Gijssena je zásadní otázkou v posuzovaném případě, zda je rozhodující pořadí reklamací (tj. zda dříve reklamovala černá spadlý praporek či bílá provedení nepřípustného tahu) či pořadí nápadu reklamačních titulů (tj. že dříve byl nepřípustný tah a teprve v jeho důsledku spadl praporek). Gijssen zastává stanovisko, že důležitější je pořadí nápadu reklamačních titulů a procesní otázka, tj. pořadí reklamací, je vedlejší.

Neboť se postup rozhodčího IA Bohumíra Sunka zcela shodoval s výše uvedeným postupem, který KR ŠSČR považuje za správný, je zřejmé, že v posuzovaném případě nedošlo k porušení žádné povinnosti rozhodčího ve smyslu čl. 9, odst. 4 Statutu rozhodčích ŠSČR, proto KR ŠSČR rozhodla, jak je ve výroku uvedeno.

V řízení se musela KR ŠSČR vypořádat s tím, do jaké míry se na věc aplikuje čl. VI, odst. 4, Disciplinárního řádu ŠSČR (Disciplinární řízení nelze zahájit, jestliže od disciplinárního provinění uplynula doba delší než jeden rok s výjimkou případu, kdy se ve věci koná trestní řízení. V takovém případě se disciplinární řízení zahajuje až po pravomocném rozhodnutí v trestním řízení.), který se na kárné řízení s rozhodčím dle čl. 9, odst. 9 Statutu rozhodčích přiměřeně použije.

Smyslem ustanovení čl. 9, odst. 9 Statutu rozhodčích je zejména podřídit kárné řízení s rozhodčími základním principům trestního práva, které jsou vyjádřeny v Disciplinárním řádu ŠSČR.

Dle názoru KR ŠSČR se koncepce promlčení obsažená v Disciplinárním řádu ŠSČR má v rámci přiměřené aplikace Disciplinárního řádu ŠSČR používat i v kárném řízení s rozhodčími. Nelze tedy z úřední povinnosti zahájit kárné řízení, uplynula-li od jednání rozhodčího, které se má stát předmětem kárného řízení, doba delší než jeden rok. Stejně tak nelze za shodných podmínek zahájit kárné řízení na podnět třetí osoby (tj. například kapitána jednoho z družstev, v jejichž zápase mělo k pochybení rozhodčího dojít).

Kárné řízení však může být zahájeno též na návrh konkrétního rozhodčího, který se domnívá, že postupoval správně, přestože jeho rozhodnutí bylo následně např. v námitkovém řízení změněno. Jestliže by v takovém případě kárný orgán bez dalšího odmítl zahájit řízení s poukazem na to, že čin je již promlčen, odejmul by tím, dle názoru KR ŠSČR, navrhovateli jeho právo na obranu jeho odborné pověsti.

Jaroslav Benák - pověřený člen KR ŠSČR