Návrh reformy soutěží družstev ŠSČR - 3.verze

Návrh předkládaný ke schválení schůzi VV ŠSČR dne 9.9.2002

Vážení přátelé, dostáváte do rukou druhou třetí a poslední materiál k územní reformě soutěží družstev před jejím projednáním a schválením VV ŠSČR Zdá se, že většina zodpovědných činovníků zaujala stanovisko, že uspořádání vyšších soutěží je třeba ponechat STK a VV ŠSČR a následně se schválené variantě přizpůsobit. Počet konkrétních diskusních příspěvků v době, kdy bylo možno se vyjádřit a budoucí strukturu ovlivnit byl minimální. Doufejme, že diskuse nebude o to větší ex post, kdy bude mnohem důležitější navázat na tuto strukturu soutěže krajské.

Většina faktografických poznámek už byla vyslovena, resp. uvedena v minulých materiálech. Zbývá už jen rozhodnout. Tento materiál obsahuje došlá písemná stanoviska, závěrečné nejstručnější shrnutí pro urychlení rozhodovacího procesu ve VV ŠSČR a příklad Dodatku Rozpisu soutěží, který bude zveřejněn vzápětí po rozhodnutí o výběru varianty. Vzor dodatku byl zpracován pro variantu I, protože ta jediná zvyšuje počty sestupujících z vyšších soutěží, na které musí některé KŠS obratem zareagovat (z tohoto důvodu jsou navrženy dvě výjimky, aby zejména severní a jižní Morava získala čas k transformaci a nepříznivý dopad na družstva nebyl tak náhlý). Další varianty počet sestupujících nezvyšují a dodatky budou daleko stručnější.

Písemná stanoviska po 10.8.2002 v chronologickém pořadí (kráceno).

Ladislav Hajšman, sekretář Krajského šachového svazu Karlovy Vary

Jako velmi malý a početně slabý kraj jsme zvažovali všechny možnosti:

  1. sloučený krajský přebor – s Plzní či Ústím (tj. nabídnout sloučení a hrát se dvěma postupovými místy – zachovala by se tak např. stávající divize, ale byly by dva postupy)

  2. samostatný krajský přebor s postupem do ligy

Pozitiva varianty a): hodně družstev bude hrát se silnějšími týmy v kraji – zkušenosti

Negativa varianty a): silná družstva ostatních krajů většinou obsadí postupová místa, vyšší dopravní náklady

Pozitiva varianty b): zajištěno, že alespoň jedno družstvo kraje bude hrát ligu - zkušenosti, nižší dopravní náklady

Negativa varianty b): většina družstev kraje bude hrát jen mezi sebou - žádná nová kvalita, nutno přetvořit celou strukturu krajských soutěží

Nakonec převládla varianta b) velmi těsně – z důvodu rozvoje šachu v kraji:

  • samostatný krajský přebor osloví funkcionáře krajského úřadu lépe než sloučený, většina klubů v něm bude mít svá nejlepší družstva,

  • jistota alespoň jednoho družstva v lize každý rok pomůže setrvání výkonnostně silných hráčů v kraji, budou moci přecházet a hrát v rámci kraje,

  • rozšíření počtu družstev v krajském přeboru bude pozvolné s ohledem na udržení kvality – motivace pro kluby na zvyšování hráčské úrovně a rozšiřování členské základny.

Výbor KŠS tedy od této varianty očekává, že při určité počáteční regulaci tato varianta může přinést impuls k dalšímu rozvoji šachu na Karlovarsku.

Soukromý dodatek:

Delokalizovaná varianta na úrovni krajů a 2. ligy – ano, to je dobré, ale Karlovarský kraj by neměl být předem v jihozápadní lize, ale v severozápadní. (Sokolov jezdí do Vlašimi – asi nejdelší druholigový přesun).

Proč delokalizovat vyšší soutěže? Anebo mít dvě delokalizované 1. ČL a hrát o dvě postupová místa s dvěma družstvy z 1. ML.

Sviták Josef, předseda STK Šachového svazu Zlínského kraje

VV ŠS Zlínského kraje odmítá druhou i třetí variantu reformy soutěží a podporuje variantu č. 1. (2 první ligy), pokud nebude možné udržet stávající systém soutěží.

Navrátil František, předseda STK Pardubického krajského šachového svazu

  1. V následujícím textu bych rád vyjádřil svůj názor na problematiku reformy soutěží družstev 2003/04 na úrovni řízené ŠSČR – tj. Extraliga, 1.ligy a 2.ligy.

  2. Když se tak zamýšlím nad tím, co se to vlastně v tom našem šachovém hnutí od února 2002 opravdu změnilo, tak musím konstatovat, že vlastně došlo “pouze” ke sjednocení vedení našeho hnutí (a to je určitě velice dobře). Nedošlo však k ničemu dalšímu, co by v jiném směru skutečně podstatně změnilo šachové dění (teď nemám na mysli změny v personálním obsazení VV ŠSČR a jeho komisích). Ale:

    1. Zcela určitě se nijak významně nezměnit počet registrovaných šachistů

    2. Stejně určitě to nemělo vliv ani na počet registrovaných oddílů/klubů

    3. Ani průměrná úroveň registrovaných hráčů (ať již špičkových, průměrných či začínajících) se tímto faktem nijak významně nezměnila

      Takže se ptám – co že se to dodnes skutečně významného stalo ?

    4. Máme konečně jeden jednotný celorepublikový svaz (bravo !)

    5. Naši volení představitelé (tentokrát nemám na mysli ty čistě šachové) schválili reformu státoprávního uspořádání v tom smyslu, že na území ČR bylo vytvořeno 14 krajů (bohužel různé velikosti co do rozlohy, počtu obyvatel, atd. – ale i co do počtu registrovaných resp. aktivních šachistů).

    6. Všichni (teď mám na mysli opět jen šachisty) mají zájem na tom, aby při reformě soutěží družstev pokud možno žádné družstvo nepřišlo o své místo na výsluní (tím mám na mysli účast v kterékoliv soutěži doposud řízené ŠSČR)

    Jenže to (2.f)) není způsob řešení, se kterým bych se mohl ztotožnit. Píši-li “mohl”, mám tím na mysli, že se vyjadřuji jako osoba soukromá (nikoliv jako zástupce oddílu nebo jako předseda STK PDŠS – viz bod 1.c)). Můj osobní názor je totiž ten, že v současné době (a ani v nejbližší budoucnosti) není žádný důvod ke zvyšování počtu soutěží družstev řízených ŠSČR na úkor soutěží řízených nižšími (krajskými) svazy. Navíc - docela nepříjemně (viz minulé zkušenosti) na mne působí, s jakou tvrdošíjností trvají mnozí jednotlivci i šachové organizace na okresním uspořádání – jako kdyby nikdo nevěděl o tom, že okresy zanikají ke dni 31.12.2002 ! Samozřejmě není nutné bourat vše, co se minulosti osvědčilo, ale absolutně popírat schválenou budoucnost – to určitě také není v pořádku. A v této souvislosti bych si dovolil upozornit ještě na to, že v rámci budoucího připojení k EU (a snad k tomu skutečně už brzy dojde) jsou již připraveny ještě vyšší územní celky, než jsou kraje a že by vůbec nebylo od věci, s touto skutečností kalkulovat již nyní.

    Tak a teď také můj názor (rovněž pouze ideový, abych se neodlišoval od ostatních návrhů) na možné způsoby řešení reformy soutěží družstev viz soubor navrh.xls v příloze.

  3. Komentář k návrhu:

    1. Jestliže doposud hrálo na úrovni Extraligy, obou 1. lig, všech 2. lig a všech divizí/oblastí celkem 26 dvanáctičlenných soutěží družstev, neměl by se jejich počet po reformě soutěží v žádném případě zvýšit – a to považuji za základ všech dalších úvah (viz bod 2 a)-c)).

    2. Existuje skutečně značná nevyváženost nejen mezi počtem, ale také mezi úrovní šachistů v jednotlivých krajích. Ať však chceme či nikoliv, domnívám se, že respektování krajského uspořádání se nemůžeme vyhnout (i event. budoucích NUTS2) – a na nás je pouze způsob, jak se s tím alespoň trochu rozumně vypořádat.

    3. Pro případ, že by při reformě převážilo hledisko počtu hráčů (snadno si lze spočítat, že po zařazení kraje Vysočina k moravskoslezským krajům je počet hráčů v českých a moravskoslezských krajích prakticky tentýž), pak toto zjištění je i v plném souladu i s rozdělením ČR do tzv. NUTS2 (při němž je kraj Vysočina rovněž součástí NUTS2 Jihovýchod) a ideální je současný stav soutěží družstev – extraliga, dvě první ligy a 6 druhých lig – vše s přísně lokalizovanými postupy a sestupy (po třech ze všech soutěží s výjimkou Extraligy). Tentokrát mají smůlu Čechy (a zejména kraj StřČ), zatímco některé moravskoslezské kraje budou mít postupujících “až až”

    4. Pokud by převládlo hledisko počtu krajů, pak mají smůlu moravskoslezské kraje – v Čechách je krajů 9 kdežto na Moravě pouze 5 a to by se mohlo (a také mělo) projevit i na počtu 2. lig (3 v Čechách, 2 na Moravě).

    5. Jestliže začneme brát v úvahu do budoucna uvažované NUTS2, pak má Morava opět smůlu – Čechy mají 5 NUTS2, kdežto Morava pouze 3 (mimochodem – “můj” NUTS2 je složen ze tří šachově vyspělých krajů a tím pádem by ve srovnání s jinými rovněž měl smůlu). V tomto případě přichází do úvahy pouze počet 1.lig – stávající počet dvou se čtyřmi sestupujícími nebo rozšíření o třetí 1.ligu se třemi sestupujícími (a obdobně postupujícími).

    6. I když tzv. "delokalizace" soutěží se mi vůbec nelíbí (nejde jen o představu, že někdo z Brna bude hrát 1. ČL v Čechách, ale např. i o to, že jedno družstvo z Pardubic by mohlo hrát 2. ČL v Čechách a druhé na Moravě, navíc jednu sezónu by některá družstva mohla hrát na Moravě a příště zase v Čechách), pak tento způsob přidělování soutěží by v některých případech přesto byl vynucenou nutností (jen co by na to říkala potrefená družstva). V případě 3 prvních lig by se to však ani jinak vyřešit nedalo !

Kolář Jáchym, ŠK Pivovar Louny

ŠK Pivovar Louny považuje přesné kopírování krajů na úrovni dnešních divizí za nešťastný nápad. Jaký má smysl mít krajský přebor ze 3 okresu (jako je kraj K.Vary)? Povede to k degradaci sportovní úrovně těchto soutěží. Považujeme za ideální buď zachovat současný stav nebo zavést tzv. plovoucí skupiny na principu dnešních 2. lig. Počet sestupů a postupů by byl předem dán a skupiny divizí by se každý rok znovu sestavily na geografickém principu. Pražská družstva by mohla být rozdělena do více skupin.

Bednárek Lubomír, předseda Moravskoslezského krajského šachového svazu

Pokud jsme ustanovili KŠS, musíme jim umožnit řídit své soutěže. Varianty I a II ve své delokalizované verzi umožňují plynulý přechod k výše uvedenému bez rušivých vlivů poškození družstev administrativním sestupem (pochopitelně teď je pro mne měřítkem Moravskoslezský kraj včetně případné ztráty jedné skupiny oblasti). Všichni cítíme, že reforma soutěží je nutná, ale vnitřně bojíme se změn. Pokud přijmeme řešení, které je ekonomicky i výkonnostně adekvátní, nebudou družstva proti. Šance možného postupu do vyšší soutěže i případně z druhého místa je motivující. Jsme připraveni na reformu soutěží, např. minimálně připravujeme v ročníku 2003-4 v oblasti sever C nahrazení družstev z okresu Jeseník družstvy z okresu Opava, což si vyžádá i změny v oblasti sever A. Průběh reformy je námi sledován a dnes Vám mohu sdělit, že na 13.9. je připravována schůze STK a VV MKŠS, která rozhodne o další struktuře soutěží družstev v našem kraji. Chceme, aby na losovacích schůzích byla všechna zainteresovaná družstva seznámena s budoucností soutěží družstev v našem kraji.

Klain Václav, předseda KK a KR Středočeského šachového svazu

Jsou v podstatě dvě otázky, které je třeba rozhodnout:

  1. 2 nebo 3 1.ligy. Pokud 2 není o čem dále mluvit, pokud 3 tak za
  2. 6, 7 nebo 8 2.lig

V návrhu č. 1 (nevím kdo jej podal, zda STK či někdo konkrétní) v podstatě nedojde k žádným změnám a zůstanou problémy s překrýváním krajů s případnými spoluprácemi s KV ČSTV, apod. V případě rozšíření na tři 1.ligy nedojde ke snížení úrovně jak je někde uváděno, protože je dosti družstev na odpovídající úrovni. Vždyť většina kandidátů na postup do této soutěže již tuto soutěž hrála. Velká výhoda by byla při delokalizaci v rozdělení družstev demograficky, což by přineslo velké úspory na nákladech jak finančních tak časových. Tři 1.ligy by postupně smazaly hranici mezi Čechami a Moravou. V návrhu č.2 (rovněž neznáme autora) se řeší 1.liga stejně jako návrh č.3. O zřejmých výhodách jsem se již zmínil. Mezi návrhy 2 a 3 je rozdíl v počtu druhých lig. Nevím z čeho vychází návrh na 7 druhých lig , nemá opodstatnění ve struktuře státoprávního uspořádání a opět dojde k trhání družstev v krajích. Na rozdíl od předešlého návrhu bude návrh č.3 kopírovat státoprávní uspořádání a v tomto návrhu byl mylně presentováno, že počet družstev postupujících není tak velký. V mém návrhu je postup rozdělen do dvou let. V návrhu je, že oblastní přebor (bývalé 2.ligy) by byly 10 členné, což by znamenalo jen 12 postupů do 1. ligy a 20 do oblastních přeborů. (a v případě snížení i na Moravě dokonce jen 14 družstev). U navržených variant důsledně delokalizovat, tj. zrušit pomyslnou hranici mezi českými a moravskoslezskými kraji nejen pro I. ligu (jako je to ve variantě III), ale i pro II. ligu; na ni by navazovaly krajské přebory (u některých krajů se zvláštním statutem).

Samozřejmě stojím za variantou, kterou jsem navrhl a to nejen proto, ale i proto že si myslím, že je nejlepším modelem, jak se srovnat se státoprávním uspořádáním.

Chrz Pavel, člen STK ŠSČR

Z mnoha důvodů navrhuji variantu I tj. dvě první ligy, šest 2. lig, 14 krajských přeborů. Z nich postoupí 18 (+4 dle členské základny) nebo beru i 19 (je-li 5 krajů podstatně větších). Možná var. 19 upřednostňuji, čl. základně vysvětlit. Je jedno, zda v těchto KP budou hrát 2 skup. či 2 postupy.

Návrh postupu při schvalování transformace VV ŠSČR.

  • 1. Krok - počet 1. lig

    • dvě 1. ligy - udržení stávající kvality všech soutěží a konkurenceschopnosti postupujících do Extraligy

      • minimální nároky na doplnění soutěží, tj. bezproblémové vytvoření kvalitních krajských přeborů
      • snížení počtů družstev v krajských a vyšších soutěží zejména v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a v kraji Vysočina
      • možné dopravní a ekonomické problémy při obsazování 1. lig v delokalizované verzi (např. Brno v 1. lize západ, Pardubice v 1. lize východ)
      • nutnost přesunu Pardubického kraje do skupiny východ nebo zvýšení sestupových míst v 2. ligách skupiny západ o 1 v lokalizované verzi
    • tři 1. ligy
      • pokles dopravních nákladů na všech úrovních soutěží
      • bezproblémová delokalizace skupin
      • zachování míst v krajských a vyšších soutěžích pro všechny stávající účastníky
      • snížení průměrné úrovně soutěží, rozevření výkonnostních nůžek mezi Extraligou a 1. ligami
      • nutnost postupu vyššího počtu družstev do vyšších soutěží, tj. ohrožení kvality krajských soutěží zejména v méně početných krajích

  • 2. Krok - delokalizace

    Přejdeme-li na tři 1. ligy, tento krok odpadá. Je třeba rozhodnout, zda vůbec a případně u kterých soutěží bude uplatňováno obsazování způsobem obvyklým u dosavadních 2. ČL a ObP jih B+C - tj. bez přímé návaznosti na konkrétní skupiny nižších soutěží ("delokalizace").

  • 3. Krok - počet 2. lig

    Zůstaneme-li u dvou 1. lig, tento krok odpadá. Počet 2. lig (7 nebo 8) je pak méně podstatný než rozhodnutí, zda respektovat hranice vyšších celků, tzv. NUTS 2.

  • 4. Krok - názvosloví vyšších soutěží

  • 5. Krok - případné výjimky pro zmírnění změn tam, kde dojde ke zvýšení sestupů

V Praze, 7.9.2002, David Ciprys - předseda STK ŠSČR

Příklad dodatku rozpisu pro variantu I, delokalizovaná verze

Dodatek Rozpisu soutěží družstev řízených ŠSČR ročník 2003/2004

V souladu s usnesením č.xx 5.schůze VV ŠSČR konané v Praze dne 9.9.2002, které definuje novou strukturu soutěží družstev ŠSČR platnou od sezóny 2003/2004, doplňuje STK ŠSČR Rozpis soutěží družstev řízených ŠSČR vydaný dne 24.6.2002 takto.

1. Struktura soutěží družstev řízených ŠSČR od sezóny 2003/2004

Karlovarský - krajský přebor
2. liga - jihozápad Plzeňský - krajský přebor
Jihočeský - krajský přebor
2. liga - střed Středočeský - krajský přebor
1. liga západ Pražský - krajský přebor
2. liga - sever Ústecký - krajský přebor
Liberecký - krajský přebor
Královéhradecký - krajský přebor
Extraliga 2. liga - Vysočina
Pardubický - krajský přebor
Krajský přebor - Vysočina
2. liga - jihovýchod
Jihomoravský - krajský přebor
1. liga východ
Zlínský - krajský přebor
2. liga - severovýchod Olomoucký - krajský přebor
Moravskoslezský - krajský přebor

2. Struktura soutěží družstev řízených krajskými šachovými svazy.

Strukturu soutěží družstev v jednotlivých krajích stanoví výkonné výbory jednotlivých KŠS.

3. Návaznost soutěží.

3.1. Návaznost 2. lig a krajských přeborů.

3.1.1. Z krajských přeborů postupuje do soutěží řízených ŠSČR (2. ligy) jedno družstvo. STK ŠSČR stanoví v rozpise soutěží s ročním předstihem 4 kraje, z nichž postupují družstva dvě. V sezóně 2003/2004 postupují dvě družstva z krajů Středočeského, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského.

3.1.2. Přechodné ustanovení pro sezónu 2003/2004: Aby bylo umožněno rozdělit transformaci jediné zanikající skupiny Oblastního přeboru sever do delšího časového období, získává Moravskoslezský krajský šachový svaz v sezóně 2003/2004 jedno mimořádné postupové místo navíc. O jeho využití rozhodne VV MSKŠS.

3.1.3. Rozdělení družstev do jednotlivých skupin 2. ligy provádí STK ŠSČR a zveřejňuje je v příloze Rozpisu soutěží.

3.1.4. Ze všech skupin 2. ligy sestupují poslední 3 družstva.

3.2. Návaznost 1. a 2. lig.

3.2.1. Vítězové 2. ligy postupují do 1. ligy.

3.2.2. Rozdělení družstev do obou skupin 1. ligy provádí STK ŠSČR a zveřejňuje je v příloze Rozpisu soutěží.

3.2.3. Z obou skupin 1. ligy sestupují poslední 3 družstva.

3.3. Návaznost Extraligy a 1. lig.

3.3.1. Vítězové obou skupin 1. ligy postupují do Extraligy.

3.3.2. Z Extraligy sestupují poslední dvě družstva.

4. Sestupy v sezóně 2002/2003.

Postupy a sestupy jsou obecně určeny článkem 3.4.2. Soutěžního řádu.

4.1. Z Extraligy sestupují poslední dvě družstva.

4.2. Z 1. české a 1. moravskoslezské ligy sestupují družstva z 12. a 11. místa, případně i družstva z 10. resp. 9. místa, pokud do příslušné skupiny sestoupí z Extraligy 1 resp. 2 družstva.

4.3.1. Ze skupin 2. ligy územně náležejících do 1. ČL sestupují do příslušných krajských přeborů družstva z 12. a 11. místa a nejhůře umístěné družstvo z 10. místa (dle čl. 5.3.3. SŘ). V případě sestupu 3 resp. 4 družstev z 1. ligy sestupuje i druhé resp. třetí družstvo z 10. místa.

4.3.2. Ze skupin 2. ligy územně náležejících do 1. MSL sestupují do krajských přeborů družstva z 12. a 11. místa a dále tolik družstev, kolik jich do dané skupiny sestoupí z 1. ligy.

4.3.3. Družstva územně náležející do okresu Hodonín startující ve 2. moravskoslezské lize střed, pokud se v sezóně 2002/2003 umístí na sestupových místech, sestupují do stávající skupiny Oblastní přebor střed C.

4.4. Sestupy ze stávajících divizí a oblastních přeborů se obecně řídí následujícími vztahem:

S = PN + PP + SV - SP - 1

kde S je počet sestupujících družstev, PN je počet postupujících družstev ze soutěží nižších, PP je počet přeřazených družstev ze soutěže stejné úrovně, SV je počet sestupujících družstev z vyšší soutěže a SP je počet přeřazených družstev do soutěže stejné úrovně. Pro všechny soutěže s výjimkou Oblastního přeboru jih A je PP resp. PP - SP 0. Do nižších soutěží tedy obecně sestupují družstva z 12. a 11. místa. Z 10. resp. vyššího místa družstva sestupují v případě sestupu jednoho resp. dalších družstev z 2. ligy do příslušné soutěže. Počet sestupujících může být nižší, poslední družstvo sestupuje vždy. Pro Oblastní přebor jih A se hodnota PN + PP - SP může pohybovat od 3 do 6.

4.1.1. Přechodné ustanovení pro sezónu 2003/2004: Aby bylo umožněno rozdělit integraci družstev územně příslušejících do okresu Hodonín do Jihomoravského krajského přeboru do delšího časového období, zůstávají tato družstva v sezóně 2003/2004 ve stávajícím Oblastním přeboru střed C.