Usnesení VV ŠSČR ve věci odvolání ŠK JOLY Lysá nad Labem proti rozhodnutí STK ŠSČR o námitce proti rozhodnutí rozhodčího

Výkonný výbor Šachového svazu České republiky projednal v souladu s čl. 3 odst. 1.5. Odvolacího řádu ŠSČR Odvolání proti rozhodnutí STK ŠSČR o námitce proti rozhodnutí rozhodčího a přijal toto usnesení:

Usnesení:

Výkonný výbor Šachového svazu České republiky potvrzuje podle čl. 8 odst. 1. Odvolacího řádu rozhodnutí STK ŠSČR o námitce proti rozhodnutí rozhodčího.

Odůvodnění:

Výkonný výbor Šachového svazu České republiky konstatoval splnění všech náležitostí odvolání a seznámil se s textem odvolání včetně všech příloh a s vyjádřením STK ŠSČR k odvolání. Nejprve bylo stanoveno, že v odvolacím řízení nemůže rozhodovat člen orgánu první instance Ing. Petr Záruba, ani předseda komise rozhodčích Mgr. Jaroslav Benák, který namítl svou podjatost, neboť byl členem orgánu, který poskytl STK výklad pravidel šachu FIDE, který byl STK při rozhodování respektován. Vyloučen nebyl naopak předseda ŠSČR Viktor Novotný, který oznámil, že je statutárním orgánem konkurenčního extraligového klubu.

VV ŠSČR potvrdil, že odvolání neobsahovalo žádné závažné nové skutečnosti a STK ŠSČR rozhodla věcně správně a postupovala v souladu s legislativou ŠSČR.

K jednotlivým námitkám:

  • Hráč neměl k dispozici čas, jaký podle rozpisu soutěže měl mít.

    Jak je uvedeno v rozhodnutí STK, nelze jednoznačně prokázat, že nastavení hodin bylo chybné, a provedeným výpočtem nelze ani s jistotou určit, že hráčům nějaký čas chybí. Především ale pravidla šachu stanoví, že údaje dané hodinami se považují za konečné, pokud nejde o zjevnou závadu a o tu zde nešlo. V případě chybného nastavení hodin pak pravidla vyžadují, aby toto bylo zjištěno během partie, což se nestalo. Partie skončila oprávněnou reklamací spadlého praporku (6.2, 6.3, 6.8 a 6.9 pravidel) a reklamace špatného nastavení hodin přišla až po partii.

  • K měření času jsou určeny šachové hodiny a na nich chybělo 4,5 minuty.

    Jak bylo popsáno výše, toto tvrzení nelze jednoznačně prokázat a na posouzení výsledku partie nemá tento údaj vliv, protože nešlo o zjevnou závadu hodin a během partie nebylo ani reklamováno špatné nastavení hodin.

  • Odůvodnění neodpovídá realitě, rozhodčí rozhodl, že reklamace pádu praporku není oprávněná.

    Tato námitka napadá text odůvodnění, který toliko cituje Pravidla šachu FIDE, nicméně rozhodnutí o reklamaci se věnuje STK v oddílu D odůvodnění. STK konstatuje, že rozhodnutí rozhodčího bylo v rozporu s Pravidly. Toto jí umožňují odvolací předpisy ŠSČR, které výslovně upravují námitku proti rozhodnutí rozhodčího, která byla použita právě v tomto případě. VV ŠSČR pouze doplňuje, že v textu Námitky ŠK Zikuda Turnova, o.s. z 8. 12. 2011 se uvádí, že rozhodčí nejprve prohlásil za vítěze partie Jana Sodomu a že ŠK JOLY Lysá nad Labem to ve svém Vyjádření k námitce z 12. 12. 2011 nikterak nerozporuje.

  • Není zdůvodněno, proč nebyl použit článek 6.10 a) Pravidel, nevěříme, že existují jen dvě výjimky, podle nás šlo o zjevnou závadu hodin.

    Článek 6.10 a) byl použit, jak vyplývá z 2. odstavce odůvodnění a stanoviska komise rozhodčích právě k tomuto článku Pravidel. Zásadní význam má tento závěr: „Na základě výše zmíněných principů je zřejmé, že Pravidla dovolují nahradit signalizaci vypršení přiděleného času pádem praporku (tj. prokazatelným údajem časomíry) úvahou rozhodčího (tj. zpravidla subjektivním posouzením) jen ve zcela výjimečných případech, kdy nesprávná funkce hodin je zjevná a prokazatelná a současně hráč neměl praktickou možnost závadu zjistit a reklamovat před pádem praporku.“ STK tak zobecnila stanovisko komise rozhodčích a netvrdí ve svém odůvodnění, že existují pouze dvě výjimky, kdy lze zpochybnit spadlý praporek.

    Výklad pojmu zjevná závada nechala naopak STK na komisi rozhodčích, která pojem vykládá dvěma příklady: „...např. že na analogových hodinách praporek padá zjevně dřív než v celou, nebo že na digitálních odpočítávání probíhá 8, 7, 6, 0 - tj. bez sekvence 5 až 1...“ VV ŠSČR považuje za zjevnou závadu hodin takovou závadu, kterou lze bez zvláštního úsilí zjistit běžným pozorováním. V posuzovaném případě si do pádu praporku nevšimli žádné závady hráči, kapitáni, rozhodčí ani diváci, nemohlo tedy jít o zjevnou závadu.

  • Odstavec A Odůvodnění STK je irelevantní.

    Odstavec A popisuje mj. porušení povinností rozhodčího, které má za následek výrok III Rozhodnutí, tedy návrh na prošetření postupu rozhodčího zápasu. Odůvodnění je tedy vzhledem k výroku rozhodnutí plně relevantní.

  • V odůvodnění se tvrdí, že nelze zjistit, zda byly hodiny nastaveny správně, STK si pak vybrala jednu variantu a pracovala s ní.

    STK si žádnou z variant nevybrala. V části D odůvodnění se naopak uvádí: „Podle dostupných dokumentů byl stav na hodinách bílého po provedení 48. tahu černého cca 2 minuty. V souladu s výše uvedeným principem č. 2 nelze ani při eventuálním nesprávném nastavení hodin (resp. jejich nesprávné funkci) považovat pád praporku za situaci, kterou nebylo možno předvídat a na kterou neměl hráč dostatek času reagovat.“ Z pokračování odůvodnění D o oprávněné reklamaci pádu praporku, lze pak dovodit, že STK považovala správně za irelevantní reklamaci nastavení hodin, protože nebyla provedena během partie, jak Pravidla vyžadují.

  • Odstavec C odůvodnění - Na analogových hodinách je časový rozdíl jediným způsobem, jak se dobrat výsledku. Na použitých hodinách lze i po přechodném vypnutí zjistit, že nebyla přidávána bonifikace.

    Časový rozdíl je přes všechny s tím spojené nepřesnosti dobrou pomůckou rozhodčího v případech, kdy má rozhodčí nastavit čas na hodinách podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jak předpokládají na několika místech Pravidla. Zde ale nebyl splněn žádný z předpokladů, který by jiné nastavení hodin rozhodčímu umožňoval – během partie nebylo zjištěno špatné nastavení hodin a nedošlo ani ke zjevné závadě hodin. Partie skončila, k počítání časového rozdílu nebyl dán žádný důvod.

    Jak vyplývá z poslední věty odstavce C odůvodnění, ani zjištění, že v 2. periodě nebyl přidáván bonus, nemůže vést k jednoznačnému výsledku o chybějícím čase, pokud nezjistíme přesný údaj, po kterém tahu přešly hodiny do režimu 2. periody: „Při hře s hodinami, které přecházejí do 2. periody automaticky po vypršení času 1. periody (např. DGT XL), by u výše uvedené předpokládané závady bylo podstatné i to, po kterém tahu došlo k přechodu do 2. periody.“ Jako irelevantní ale STK tyto další detaily partie nezkoumala.

  • Nikdo kromě hráče Sodomy prokazatelně nepotvrdil, že V. Priehoda měl na svůj 49. tah 2 minuty.

    Jelikož i z textace této námitky je zřejmé, že tento údaj z vyjádření ŠK Zikuda Turnova, o.s. k otázkám STK není zpochybňován, neměl VV ŠSČR žádný důvod mu nevěřit a dále ho zkoumat. Z vyjádření obou stran i rozhodčího jednoznačně vyplývá, že V. Priehoda měl na provedení 41.- 48. tahu minimálně 30 minut a tedy nenastal případ, že by neměl dostatek času reagovat na nesprávné nastavení hodin či jejich zjevnou závadu.

Poučení:

Rozhodnutí VV ŠSČR je dle článku 7 Odvolacího řádu Šachového svazu České republiky konečné a nelze se proti němu odvolat.

Praha, 15. 3. 2012