Otevřený dopis bývalého manažera projektu Šachy do škol

Vážení členové ŠSČR,
chtěl bych tímto dopisem reagovat na usnesení z Komuniké 86. schůze VV ŠSČR o odvolání manažera projektu Šachy do škol.

Projekt Šachy do škol vnímám jako velkou příležitost popularizace šachové hry mezi širokou veřejností, která může mít pro šachové hnutí u nás celou řadu dlouhodobých pozitivních efektů, jako např. rozvoj masové členské základny nebo nové sponzory. V neposlední řadě jde také o to, aby nám neujel vlak, neboť po předloňském přijetí deklarace Evropského parlamentu o podpoře zavádění šachů do školní výuky se obdobné programy rozjíždějí i v dalších zemích.

Do projektu jsem vstoupil poté, co jsem byl osloven předsedou ŠSČR V. Novotným a předsedou komise mládeže Ing. Z. Fialou s tím, že mohu skloubit své odborné šachové znalosti se znalostí školního prostředí, v němž pracuji. Předpokládal jsem, že bude třeba překonávat administrativní překážky MŠMT a počáteční nedůvěru škol. Obojího jsem se sice dočkal, ale celkově jsem z obou stran byl spíše příjemně překvapen.

Projekt dostal poměrně solidní základy, má velmi podrobně zpracovanou koncepci a přes všechny překážky se projekt na školách v září úspěšně rozjel, přičemž se podařilo naplnit i odhad 20 pilotních škol. Navíc se podařilo vytvořit metodické materiály, které byly využity i v projektu podpory šachových kroužků. Jsou dostupné i veřejnosti a jejich prodej je s výjimkou Arény jedinou aktivitou, která svazu generuje nějaké příjmy (ty by asi mohly být ještě vyšší, ale svaz o příjmy z prodeje nebo od sponzorů evidentně moc zájem nemá – viz zápis z 85. schůze VV, bod 9. Zpráva hospodáře).

Neočekával jsem však, jak velký může tento projekt vzbudit odpor mezi samotnými šachisty. Jedná se sice jen o pár jednotlivců, někteří z nich jsou však ochotni pro destrukci projektu, do jehož rozjezdu byly investovány statisíce korun, vyvinout poměrně velké úsilí. Na úrovni VV ŠSČR byl projekt od počátku brzděn zejména obstrukcemi a nekompetentními zásahy předsedy TMK a svazového hospodáře, jejichž projevy bývaly dlouhé, bohužel svědčily hlavně o tom, že své představy o školství opírají o zkušenosti z doby, kdy sami do školy chodili. Paradoxně právě v době, kdy bylo jasné, že se projekt úspěšně rozjede, byl bez jakékoliv konzultace s manažerem drasticky seškrtán rozpočet projektu. Také bylo odmítnuto mnou navrhované transparentní zveřejnění podmínek pro vstup škol do projektu s tím, že stanovení podmínek je v kompetenci VV – bohužel, za více než půl roku jsem se jakéhokoliv úkonu VV v této věci nedočkal a tato nečinnost je v současnosti asi největší překážkou dalšího rozvoje projektu.

O poměrech na vedení svazu asi dobře vypovídají okolnosti mého odvolání. Ač byl projekt v kompetenci Komise mládeže, od jejíhož předsedy (kterému jsem byl zodpovědný) jsem za celou dobu nezaznamenal žádné projevy nespokojenosti s mým fungováním, byl jsem odvolán na základě zprávy svazového hospodáře (!?). O tom, že obvolával školy, jsem věděl, neboť jsem řešil reakce konsternovaných učitelek, na schůzi VV, kde se měla tato věc řešit, jsem ale pozván nebyl a i o samotném aktu mého odvolání jsem se dozvěděl e-mailem až dva týdny po schůzi. V samotném zápise pak vidím uvedený jediný konkrétní důvod k nespokojenosti, a sice že na asi pěti školách nejsou dodržovány podmínky projektu. Tyto školy však do projektu nepřímo „pozval“ sám VV, když odmítl mnou navrhované vybírání zálohy za zapůjčení šachového materiálu – bránil se tomu zejména právě hospodář, s argumentem, že vedení záloh by mu přidělalo práci v účetnictví.

Na funkci manažera projektu nijak nelpím a mám řadu jiných zajímavých projektů, kde se mohu realizovat, myšlenku zavádění šachu do výuky však nadále považuji za smysluplnou a budu ji nadále v rámci svých možností podporovat jako soukromá osoba. Projekt pod vedením ŠSČR nyní skutečně neběží hladce, nicméně se obávám, že pro lepší fungování projektu (a nejen tohoto projektu) bude potřeba spíše než výměna manažera alespoň částečná personální obměna ve vedení svazu. Nadcházející konference Vám k tomu dává příležitost.

S pozdravem
doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D.