Poslední příspěvky

Děkuji za odpověď.

Přehled soutěží z vašeho odkazu znám, vycházel jsem z něho právě při zadávání dotazu. Tam mi právě nebylo jasné, jaký je rozdíl mezi např. krajským PŘEBOREM a krajskou SOUTĚŽÍ. Že Liga je už "vyšší liga"  -  to je mi jasné.

Též děkuji za odkaz na Soutěžní řád, nastuduji si, to asi osvětlí mnohé.

A jinak - kontaktoval jsem už dva kluby ve svém okolí, tak uvidíme. Oba právě hrají krajské přebory s týmy A a B. Je mi jasné, že v těchto 2 týmech jsou vždy ti nejlepší z daného klubu. Zcela jistě jsou tedy v klubu i ti, co se těchto soutěží neúčastní, protože se do soutěžních týmů už nedostali (jsou slabší). Taktéž já, jakožto nový člen, bych se jen tak do výběru nedostal. Proto ta část mého dotazu na vznik týmu "C", kde by byli sice slabší hráči daného klubu, ale s ambicemi si též zahrát na nějaké soutěži (nějakého nejnižšího levelu samozřemě).
Je toto možné? Lze sestavit libovolný počet týmů daného šachového klubu a  účastnit se soutěží? Jak píšu, samozřejmě od té nejnižší možné úrovně (jaká to je? kde se začíná?)  Nebo je to nějak omezeno, podmíněno, ... ?

Díky za doplnění.

Niraj

Nejlepší představu o hierarchii soutěží družstev si uděláte tady http://db.chess.cz/soutez.php

Pravidla najdete v soutěžním řádu, článek 3 (najdete zde http://www.chess.cz/www/assets/files/informace/legislativa/Soutezni%20rad%202014.pdf).

Teoreticky rozdíl mezi soutěžemi není skoro žádný, nicméně právo zúčastnit se vyšších soutěží si musíte vybojovat, což vede k tomu, že ve vyšších soutěžích hrají silnější hráči a také jsou družstva mnohem dál od sebe a musí se dojíždět na větší vzdálenosti (to je dáno tím, že do vyšší soutěže postupují vítězové všech nižších soutěží).

Zapojit se do soutěže můžete tak, že si buď najdete družstvo, které už v té soutěži hraje a stanete se jeho členem, nebo že si založíte vlastní družstvo, ale potom můžete hrát jen ty soutěže, které si váš oddíl v minulosti vybojoval. Pokud zakládáte nový oddíl (nebo chcete rozšířit počet družstev), potom musíte začít odspodu a postupně se probojovávat do vyšších soutěží.

Nejjednodušší pro vás bude zeptat se nějakého praktika v libovolném šachovém oddíle. Tyhle věci se mnohem lépe diskutují osobně. Případně napište odkud jste a někdo z okolí se Vám tu třeba ozve a poradí, jak to chodí u nich.

Článek 4.8 zní

Pokud se hráč dotkl kamene se záměrem provést tah nebo braní, nemůže již reklamovat soupeřovo porušení článku 4.1 – 4.7.

Jeho smyslem je zabránit tomu, aby se partie narušovala nesmyslnými reklamacemi. Ono by bylo velmi složité řešit situaci, kdy jeden z hráčů reklamuje, že soupeř před deseti tahy sáhnul na figurku a potom hrál s jinou. Pravidla považují tento prohřešek za relativně málo závažný, a proto dávaji hráči pouze jednu příležitost se proti němu ohradit.

Tento článek není v pravidlech kvůli rapid a bleskovému šachu, od toho jsou přílohy A a B, pokud by autor chtěl, aby tento článek platil jen a pouze v rapid a bleskovém šachu, dal by to do těchto příloh.

Ještě doplňující otázka:
Jaký smysl, jaké využití má článek 4.8. pro praktický šach, tedy u partií hraných na nejméně 60 minut?
Je v článku 4 uveden jen pro účely rapid partií a bleskových partií?

Zdravím,
rád bych si ujasnil systém soutěží, rozdíl mezi nim a  možnosti zapojení do nich.

Jaká je hierarchie, v čem se liší : extraliga, 1. liga, 2. liga, přebor, soutěž, ....atd.
A dále: má-li klub třeba dvě družstva "A" a "B" hrající přebor, je možné ze zbývajících (slabších) členů klubu sestavit ještě družstvo "C" a nějak se zapojit do soutěží i s tímto družstvem?
Jaký by byl postup?

Omlouvám se za možná triviální dotaz, týkající se pro leckoho zcela jasné věci.

Děkuji
Niraj

Ad c) Zde se postupuje stejně, nicméně se toleruje, když hráč svůj zamýšlený tah nezapíše (z pochopitelných důvodů). Hráč se musí s rozhodčím nějakým způsobem shodnout na tom, na základě jakého zamýšleného tahu se remíza reklamuje. Nejjednodušší je, když hráč tento tah zapíše na kus papíru, jestliže tuto možnost nemá, dohodne se s rozhodčím ústně. V takové situaci je to akceptovatelné. Řekl bych, že tohle je ten menší praktický problém, horší bude ověřit zda se tato pozice skutečně na šachovnici již dvakrát objevila.

Ad b) Tak na tohle téma se vedlo už mnoho diskusí a když se poptáte mezi rozhodčími, tak uslyšíte několik zajímavých historek. V zásadě platí, že hráč nesmí tah na šachovnici provést a tudíž že tato situace nesmí nastat (rozumějte rozhodčí ji "nesmí" připustit). V praxi to vypadá tak, že hráč volá na rozhodčího, že bude reklamovat remízu, rozhodčí v předtuše něčeho zlého (poněvadž zkušený rozhodčí ví, že ten hráč se chystá ten tah zahrát) urychleně spěchá k šachovnici a hráč povzbuzen zájmem rozhodčího a vidinou brzkého konce partie se to rozhodčímu snaží usnadnit a šáhne po onom kameni. Rozhodčí se pak zpravidla dává do běhu a rybičkou se vrhá na šachovnici ve snaze hráči zabránit, aby ten kámen na tu šachovnici položil (v praxi často pomůže z dálky volat "nešahejte na nic", pak je to jednodušší, ale ne vždy to zabere). Pokud přijdete k šachovnici a tah je zahrán, nemáte jinou možnost, než reklamaci odmítnout přezkoumat, protože vzniklou pozici může reklamovat pouze soupeř nikoli hráč, který tah zahrál. Pokud se dostanete k šachovnici za více či méně dramatických okolností podobných výše uvedenému, hráči vynadáte za to, že sahá na šachovnici, přimějete ho spravit figurky a začnete reklamaci řešit. Také pomůže, pokud má hráč pud sebezáchovy a před zavoláním rozhodčího zastaví hodiny. Potom lze argumentovat, že partie byla přerušena a tudíž nebylo možné žádný tah zahrát. Pokud ho hráč opravdu zahrál (tedy rozhodčí doběhl pozdě) tak pouze narušil pozici na šachovnici, za což bude potrestán.

Pokud není tah zapsán v partiáři, tak rozhodčí postupují obvykle podle toho, s kým mají tu čest. U dětí, případně v soutěžích nízké úrovně (např. okresní přebor) bývají rozhodčí tolerantní a hráčům řeknou, ať si tah zapíší a potom zastaví hodiny. U hráčů, kteří mají mít takzvaně rozum a mají znát pravidla, rozhočí zpravidla naznačí, že s jejich reklamací není něco v pořádku, a dají jim trochu času si to uvědomit a tah si zapsat. Pokud to ten hráč nepochopí, tak obvykle rozhodčí prohlásí, že reklamaci nelze přijmout, jelikož nebyly naplněny její podmínky a odkáže hráče na pravidla.

Ani v jednou případě nehraje roli, zda zamýšlený tah byl přípustný či nikoliv, rozhodčí se reklamací začne zabývat až poté, co je tento tah zapsán v partiáři.

Dokončení nepřípustného tahu je naplněno po spuštění hodin soupeře, přesně tak, jak to stojí v pravidlech. Mohli bychom o tom sice diskutovat, nicméně ve Vašem případě a) se jedná o situaci analogickou s uchopením jezdce, který je ve vazbě. Také s ním musím provést tah, jelikož jsem se jej dotkl s úmyslem táhnout, ale současně s ním nelze provést tah podle pravidel. Kdysi dávno existovala interpretace, že tento hráč má dvě možnosti, buď ten tah dokončí, a tudíž prohraje na nemožný tah (v tom horším případě) nebo jej nedokončí a prohraje vypršením času. Tato interpretace je špatná, hráč nemůže být nucen provést tah proti pravidlům a uplatní se článek 4.5, podle nějž hráč provede libovolný přípustný tah. Stejná logika platí ve Vašem příkladu.

Dále bych zapsání tohoto tahu v souvislosti s reklamací remízy považoval za dotknutí kamene s úmyslem provést tah, což má další důsledky.

Na co neptáte, ale co z výše uvedeného vyplývá, je, že po zapsání nepřípustného tahu musí rozhodčí reklamaci remízy podle článků 9.2a) a 9.3a) zamítnout. Pokud by se čirou náhodou tato pozice v partii už dvakrát vyskytla (což znamená, že už dvakrát byl proveden nepřípustný tah) tak stejně nelze reklamaci uznat. Použil bych analogii s článkem 5.1a), podle nějž v případě matu partie okamžitě končí, ale pouze pokud matící tah byl přípustný. Stejně tak partie končí remízou, pouze pokud poslední tah (zde ten zamýšlený) byl přípustný.

b) a c) viz níže

Nemůže ji odvolat od okamžiku, kdy reklamaci oznámí rozhodčímu, tedy má zapsaný tah v partiáři a ohlásí rozhodčímu, co reklamuje. Do tohoto okamžiku se o reklamaci nejedná a hráč se pohybuje v jakémsi zvláštním vakuu, kdy má zapsaný svůj následující tah v partiáři, ač ho tam mít nemá (čl. 8.1a), ale ještě nereklamuje remízu. Tento tah by tak měl do partiáře zapsat bezprostředně před reklamací, aby toto vakuum bylo co nejkratší.

To stejné platí o zapsání tahu. V momentě, kdy hráč oznamuje rozhodčímu reklamaci na základě článku 9.2a) nebo článku 9.3.a) musí mu ukázat tento tah zapsaný v partiáři a tento tah nemůže být změněn. Pokud by měl v tom partiáři zapsán i jiný tah, který mezitím škrtnul, tak by měl být potrestán za porušení článku 8.1.a). Nejsem zastáncem interpretace, podle níž by hráč měl být nucen reklamovat remízu na základě onoho přeškrtnutého tahu.

Abych to shrnul, odpověď na Vaši otázku je "oslovení rozhodčího".

Článek 4.8 s článkem 7.5 nesouvisí. V článku 7.5 je uvedeno vše, co potřebujete. Písmeno a) říká, že pozice se napraví, zjistí-li se to kdykoli během partie (tedy za trvání partie nikoli po ní) a písmeno b) říká, jaký v tomto případě následuje trest. Jiná otázka je určit, zda došlo k provedení nepřípustného tahu (č. 7.5) či zda došlo k posunutí kamenů ze svých polí (č. 7.6). Stejně tak nemusí být zřejmé, kdo ten nepřípustný tah vlastně provedl. Ale to už jsou praktické otázky, které nemění nic na logice věci.

Další věc je, že rozhodčí upraví čas na hodinách podle svého uvážení a zde se pravděpodobně ony trestně dvě minuty "ztratí".

V partii rapid šachu (stejně pro blesk) je to jiné, tam by byl tento nepřípustný tah už zahraný. Opravil by se pouze, pokud by se na tom hráči dohodli, a za provedení tohoto nepřípustného tahu by hráč potrestán nebyl, jelikož to soupeř nereklamoval, kdy měl.

Ano, já bych to tak viděl. Je to, jako když vezmu do ruky kámen, s nímž přípustný tah udělat lze, postavím jej zpět a přemýšlím dalších pět minut.