Dva podepsané partiáře s různými výsledky

[radym]

Zdravím,

v open turnaji (90min + 30sec. za tah na celou partii) došlo k situaci, kdy mi hráči přinesli podepsané partiáře, na jednom bylo 1:0 (partiář bílého), na druhém remíza, navíc zapsaná ve tvaru 1:1 (partiář černého, bylo to malé dítě). Na dotaz jakým výsledkem partie skončila mi hráči vysvětlili, že partie skončila tak, že černý beze slova podal bílému ruku, který si podání ruky vyložil jako vzdání partie (měl věž, figuru a několik pěšců proti samotnému králi černého), zatímco černý se domníval, že na šachovnici stojí pat a partie skončila remízou. Partii jsme přehráli a závěrečná pozice nebyla pat. Co s tím? 

Hráči se mezi sebou nebyli schopní dohodnout a tak jsme nakonec nechali pokračovat v partii, bílý vyhrál. Bílý také nabízel jako řešení situace sehrání nové partie, což jsem zamítl. Samozřejmě by mně zajímalo jestli je to správné řešení vzniklé situace...

A ještě - dá se zápis výsledku "1:1" považovat za remízu? Z logiky věci to remíza je, ale zapsaná "nešachovým" způsobem. Samozřejmě se během řešení situace objevil argument, že zápis 1:1 není žádná remíza...

[krizik]

S přihlédnutím k pravidlům bych to posuzoval takto:

Článek 5: "Ukončení hry" uvádí:
5.1 b) Hru vyhrává hráč, jehož soupeř prohlásil, že se vzdává. Tím hra okamžitě končí.
5.2 c) Hra končí remízou na základě dohody mezi oběma hráči v průběhu hry. Tím hra okamžitě končí.
Zde zřejmě nedošlo ani k prohlášení, že se hráč vzdává, ani k dohodě obou hráčů na remíze. Nenastalo tedy ukončení hry.

Je tu ještě článek 8.7: Na závěr partie hráči oba partiáře podepíší a uvedou výsledek partie. Tento výsledek platí, i když je chybný, pokud rozhodčí nerozhodne jinak.
Podle mne se zde o závěr partie ani nejedná, jelikož nedošlo k ukončení hry, takže nejsou podstatné zápisy výsledku v partiářích. (Pokud by k ukončení došlo a posuzoval by se zapsaný výsledek, pak "1:1" není žádný korektní výsledek a neměl by znamenat remízu ani nic jiného.)

Partie by podle mého názoru měla pokračovat s tím, že by rozhodčí mohl posoudit, zda u některého z hráčů došlo k jinému porušení pravidel (zastavení hodin, rušení soupeře) a podle toho by případně uložil některý z testů (článek 12.9 - napomenutí, přidání času, odebrání času...).