Vyjádření k odjezdu Kateřiny Němcové z Churu Štěpána Žilky a Jana Krejčího

Vyjádření k odjezdu Kateřiny Němcové z Churu

napsal: Štěpán Žilka

kontrola a připomínky: Honza Krejčí

znovu upravil: Štěpán Žilka


Na závěrečném textu se shoduji s Honzou Krejčím a je naším společným vyjádřením. Text může být zveřejněn pouze celý, nesmí být zveřejněna pouze jeho část nebo citování z něho. Pro krátkou informaci stačí věta ve smyslu, že se stavím na stranu pana Jansy.

Vyjádření:

Na začátek bych chtěl uvézt, že nemám žádný osobní důvod, proč bych chtěl jednu stranu upřednostnit před druhou a narušit tak objektivitu mého prohlášeni. Má cesta se zkřížila s cestami obou stran konfliktu (Katka vs. pan Jansa) jen zřídka, a to zcela normálním způsobem, jako třeba že jsme se potkali na turnaji nebo za šachovnicí.

Asi tři dny od chvíle, kdy se konala kritická snídaně, během níž byl na Katku údajně vyvíjen nátlak, kvůli kterému se nakonec rozhodla odjet domu, mi teprve začalo docházet, že po mně někdo možná, bude chtít vyjádření, a uběhl další týden do doby, kdy toto prohlášení píšu. Protože nebylo řečeno nic neobvyklého a šokujícího, jednotlivé věty obou stran člověk zapomene a zůstane v něm pouze věcná podstata diskuze.

Pan Jansa nás nejdříve seznámil se základními informacemi o turnaji a potom chtěl dát dohromady, jak se družstva postaví. Protože jsem byl s Honzou Krejčím předem domluven, že se na soupisce prohodíme, věc byla vyřešena okamžitě. Také způsob, jakým budeme nastupovat, byl celkem jasný, hrát se bude pro tým s přihlédnutím k plnění norem (pro ty, kteří plnění norem na Mitropě odsuzují, jen uvedu, že hráč, který by ji splnil, by byl jistě největším tahounem družstva a střídat by jej nedávalo smysl). U děvčat byla situace trochu odlišná, tam podle mého názoru není možnost normu splnit, protože by jedna musela odehrát vše a zbylé dvě jen polovinu partii. Zřejmě ale přesto padl názor, že nemusí být na škodu, když si v prvních maximálně dvou kolech vyzkouší obě adeptky na normy štěstí, další dejme tomu dvě kola ještě muže hrát ta úspěšnější z nich a pak se uvidí. Návrh, že by Kristýna hrála jedničku, asi také padl (německé družstvo mužů mělo samé GM a jediný IM hrál první desku, nejedná se tedy o nic drzého ani nevhodného). Pan Jansa se ještě Katky zeptal, jestli by jí to tak nevadilo. Katka řekla, že jí to je jedno. Ani Kristýna, ani Karolína navíc nepůsobily dojmem, že by měly ambice v bojích o normy. Snídani jsme zakončili tím, že družstvo mužů je jasné a druhé družstvo si holky mezi sebou do odpoledne domluví a pan Jansa se jich už pouze přijde zeptat. Ničemu jinému jsem přítomen nebyl.

Když k nám za pár hodin na pokoj přišel pan Jansa s tím, že Katka odjíždí, měl jsem strach, že se jí něco stalo. Když řekl, že se jedná o odjezd pod nátlakem, myslel jsem si, že se holky pohádaly. Až vyjádřeni jejího manažera mě tohoto dojmu zbavilo a nemohl jsem mu uvěřit. Tvrzení, že byly upřednostněny osobní normy před výsledkem družstva, je překroucením faktu. Pan Jansa sám několikrát řekl, že Mitropa je důležitá a sledovaná soutěž a že výsledek družstva je nejméně tak důležitý jako osobní zájmy jednotlivců.

Chápu, že různí lidé můžou vidět stejnou věc odlišně. Možná Katka skutečně cítila tak silný tlak, že kvůli němu opustila reprezentaci. Taková povahová vlastnost by jí v budoucnu značně komplikovala život. Možná pouze chtěla být někde jinde (oslavovat maturitu?) a využila napjatých vztahů svého manažera a ŠSČR k ospravedlnění svého odjezdu. To by však bylo v kombinaci s útočnou kampaní vedenou proti panu Jansovi velmi nešťastné řešení a doufám, že to tak nebylo. Nedůvěryhodné vyjádření jejího manažera ale vede i k takové úvaze. Ať tak nebo tak, družstvo tímto rozhodnutím přišlo o nejsilnější hráčku, (nejen) náš kapitán tím přišel o klid a naše družstvo tím přišlo o možnost vystřídat, protože by se pan Jansa zejména po velmi útočné diskuzi na NSS na hru nemohl soustředit. Jaká pozitiva tato akce přinesla nevím. S tím, co vím, co jsem viděl a slyšel, se stavím na stranu našeho kapitána.