Rozdíl mezi "normální prostředky" a "posloupnost přípustných tahů"

[igst]

Dobrý den.
Potřeboval bych se ujistit, zda správně rozumím rozdílu ve výkladu pozic v článcích 10.2 a 6.9. Odcituji je:

6.9. Kromě situací uvedených v článcích 5.1.a, 5.1.b, 5.2.a, 5.2.b a 5.2.c platí, že hráč prohrává partii, jestliže ve stanoveném
čase neprovede předepsaný počet tahů. Partie však skončí remízou, jestliže v daném postavení soupeř nemůže žádnou
posloupností přípustných tahů dát mat.

10.2. Jestliže je hráč na tahu a na hodinách mu zbývá méně než 2 minuty, může před pádem svého praporku reklamovat
remízu. Přivolá rozhodčího a smí zastavit hodiny (viz článek 6.12.b).
a. Uzná-li rozhodčí, že soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky nebo že partii není možné vyhrát normálními
prostředky, vyhlásí, že partie končí remízou. V opačném případě rozhodčí své rozhodnutí odloží nebo reklamaci
zamítne.


Uvedu jednoduchou pozici (bílý jde nahoru)


Jestli to chápu dobře, pak:
- 10.2 předpokládá, že černý je šachově na jakési úrovni. Partii není možné vyhrát normálními prostředky, pokud bílý promění pěšáka, černý dobere, remiz.
- 6.9 naopak předpokládá, že černý může být úplné trdlo. Vzhledem k tomu, že existuje posloupnost přípustných tahů, kterými bílý může dát mat, pak v případě, že černému spadne v této pozici praporek bez toho, že před tím reklamoval dle 10.2, partii prohraje.

Nejde mi o zpochybnění pravidel, ale pouze o to, zda chápu danou pozici správně v kontextu obou článků.
Díky, IŠ

[hasbye]

Chápete to správně. V té pozici na diagramu mají obě strany matící materiál, tj. pro obě strany existuje taková posloupnost přípustných tahů, jíž je možno z dané pozice dojít k matu. Pokud by tedy bílému nebo černému spadl praporek, skončí partie výhrou soupeře.

Normální prostředky třeba IA Willi Knebel charakterizuje tak, že pozici nelze normálními prostředky vyhrát tehdy, pokud ji slabší strana může prohrát jen tak zásadní chybou, kterou by neudělala ani ve vrcholné časové tísni. Vycházeje z této definice bych příslušnou pozici patrně prohlásil za remízu k reklamaci bílého (pokud by se náhodou zalekl a reklamoval) i černého (tam bych si možná ještě nechal ukázat, zda černý ví, že z té diagonály nesmí střelcem uhnout).

[igst]

Děkuji za odpověď.

Pouze jste mě trochu překvapil větou: Pokud by tedy bílému nebo černému spadl praporek, skončí partie výhrou soupeře.
"Posloupnost přípustných tahů" je tedy opravdu čistě teoretická? Tzn. vzhledem k tomu, že lze dosáhnout (což neznamená vynutit) matové postavení i např. pouze s černým střelcem v případě, že bílý postaví řekněme jezdce a poslušně půjde králem do černého rohu, je možné prohlásit vítězem i černého?

[hasbye]

Správně píšete, že pro posouzení matícího materiálu se řeší, zda se dá mat dosáhnout, a nikoliv vynutit. Proto může vyhrát i černý. Právě díky posloupnosti, kterou naznačujete, tj. postavení jezdce a následná cesta do rohu.

Ještě preventivně dodám, že ta posloupnost se nehledá abstraktně, ale z pozice na desce. Tj. například v pozici B: Kb1, Č: Kb3, Da1 (řekněme, že tam dobrala bílou dámu) má černý sice dámu navíc, ale matící materiál nemá. Kdyby stál černý král na b4, černý by matící materiál měl (bílý může ustoupit na c2 a pak se nechat někde zmatit).