Forum chess.cz

Při pročítání příspěvků mne zaujal asi dva roky starý příspěvek, ve kterém se řešil opakování tahů v bleskovce. Potíž byla, že (časově) slabší strana nic neprokáže - musí nějak zavolat rozhodčího a ukázat, že tahy se opakují.
Běžně se vyskytují i jiné situace, ve kterých je pozice "shazované" strany ještě horší - ve zřejmě totálně ploché (ale ne mrtvé) pěšcové koncovce hráčů kvalifikace IM a KM, kde pěšcová struktura neumožňuje průnik krále do soupeřova tábora, obě strany mají spoustu tahu králem ve svém prostoru, kde k trojím opakování těžko dojde. Prakticky neřešitelná situace, kdy časově slabší strana je odsouzena k ublicání k smrti. Podobných je mnoho. Někteří především silnější hráči, kteří jsou zainteresováni na výhře zajišťující peníze, to skutečně hrají.
Skutečně se s tím nedá nic dělat? Myslím, že dá, ale přiznávám, že to je velmi sporné a zajímal by mě názor kolegů.

1.2: Cílem obou hráčů je „ohrožení“ soupeřova krále tak, aby soupeř neměl k dispozici žádný přípustný tah. Hráč, který tohoto cíle dosáhne, „dal mat“ soupeřovu králi a hru vyhrál. Není dovoleno ponechat krále v ohrožení, vystavit krále do ohrožení nebo sebrat soupeřova krále. Hráč, jehož král mat dostal, hru prohrál.

Článek 1.2 tedy definuje šachy jako hru, ve které cílem obou hráčů je zmatit soupeře (zjednodušeně řečeno). Když rozhodčí přijde k partii, kde jedna strana má minutu a druhá 15 sekund a vytrvale "blicají" výše popsaným způsobem, tak by mohl podle mého názoru sjednat nápravu tohoto nešachového stavu tím, že by bílému řekl, ať si jde nahlásit remízu a ať už přestanou posunovat po šachovnici figury (šachy již podle 1.2 nehrají). Je to podobná logika, jako při hře po přehlédnutém matu, i když zde není jasný bod, ve kterém partie dříve skončila.
Přiznávám, že tato argumentace má slabiny a je vedena snahou ukončovat partie především šachovým způsobem. Ten článek 1.2 je mimochodem slabý v tom, že zřejmě není úplně v souladu se skutečností - někdy je vrcholem snažení a legálně dosažitelným maximem jedné strany remíza (2J+K,K). Asi by tam mělo být "Cílem alespoň jednoho hráče..."
Vidíte zde cestu, spravedlivěji řešit neférové shazování na čas?
Děkuji

Před nějakou dobou jsem zastával názor, že Vámi popisovaný problém se dá řešit pomocí kombinace ustanovení čl. 12 odst 1 a čl. 13 odst. 2, tj. založit právo shazovaného hráče reklamovat remis tam, kde by v rapidu šlo reklamovat podle čl. 10 odst. 2, odkazem na to, že hráčův soupeř svým jednáním poškozuje dobré jméno šachové hry.

Momentálně už jsem k tomuto názoru poněkud skeptičtější. To moje řešení stejně jako to Vaše hledá způsob, jak v pravidlech vidět něco, co tam "zákonodárce" evidentně napsat nechtěl (protože jak si potom jinak vysvětlit výslovné vyloučení působnosti čl. 10 odst. 2 pro bleskové partie). Objevuje se názor, že hráč, který svého soupeře shazuje, tím obchází pravidla a zneužívá jejich ustanovení k dosažení jiného cíle, než jaký byl těmi ustanoveními zamýšlen. Má to ovšem háček, že můj i Váš nápad dělá v podstatě totéž - hledá nějaké vhodné ustanovení a cestu, jak ho vyložit, aby se dosáhlo cíle, který Pravidla neobsahují.

Cestu vidím v postupném přechodu některých turnajů na tempo 3 min + 2 s / tah. V nich je možné řešit "tupé remízy" pravidlem 50 tahů. Nepochybuji o tom, že zůstanou i nějaké turnaje hrané tempem 5 min na partii, jejich účastníci nicméně musí apriorně očekávat, že se jim může stát, že je někdo shodí.