Závěrečné hodnocení olympiády očima kapitána Michala Konopky

Výsledek mužské reprezentace na 40. šachové olympiádě v Istanbulu je pro náš tým i pro celou šachovou veřejnost velkým zklamáním. Bohužel jsme nezvládli poslední dva klíčové zápasy a spadli jsme z 8. místa po 9. kole na 34. pozici.

Je to o to mrzutější, že jsme měli v týmu jednoho z hrdinů olympiády. David Navara předvedl skvělý výkon, který se zapíše do historie nejen českého šachu. Jeho 9,5 z 11 bylo nejen nejlepším výsledkem na 2. šachovnici, ale znamenalo to i nejvyšší bodový zisk ze všech účastníků.

Davidovi ještě dobře sekundoval Viktor Láznička na 1. šachovnici. 6,5 bodu z 11 a perfo 2696 je solidní počin. Ostatní ale Lázničku a Navaru podpořili nedostatečně. V již zmíněných zápasech dvou posledních kol prohráli naši hráči na 3. a 4. šachovnici 0:4. To byla příčina, proč jsme prohráli jak s Poláky, tak s Angličany.

olympijské družstvo Polska, zleva Bartel, Socko, Swiercz a Macieja
olympijské družstvo Polska, zleva Bartel, Socko, Swiercz a Macieja

V prvním klíčovém duelu s Polskem nepříjemně překvapila prohra Zbyňka Hráčka bílými figurami s mladým Swierczem. V předzápasových úvahách jsem věřil, že právě na této šachovnici můžeme být úspěšní, nakonec to dopadlo obráceně. Napínavá partie Macieja–Babula se hrála dlouho v oboustranné časové tísni, ve které měl Vlasta dobré protišance. Nakonec rozhodlo několik jeho drobných chyb a musíme sportovně vyzdvihnout i velkou vůli jeho soupeře po vítězství.

V zápase posledního kola nám rozhodně nepomohla nemoc Zbyňka Hráčka. Vlasta Babula se musel přesunout opět na černé figury na nebezpečného Shorta a na 4. šachovnici dostal znovu příležitost Jiří Štoček, který měl v Istanbulu do ideální formy daleko. Obě partie naši hráči nezvládli a to znamenalo rozhodující zápasovou prohru.

Nyní je třeba zamyslet se nad příčinami neúspěchu a vypracovat analýzu olympiády. Zdá se však být jisté, že některé změny ve složení reprezentace jsou nevyhnutelné.