Úprava soutěžního řádu k 1.9.2006

Úprava Soutěžního řádu ŠSČR platná od 1.9. 2006

Náhrada textu v článku 5.5 Rozpisu soutěží družstev 1. a 2. ligy

 

Úprava Soutěžního řádu ŠSČR

platná od 1.9.2006

 

  Výkonný výbor ŠSČR na návrh komisí mládeže a STK schválil čtyři drobné změny Soutěžního řádu ŠSČR s platností od 1.9. 2006. Dvě změny se týkají nalezených rozporů ve článcích Soutěžního řádu či nejasného výkladu, po jedné změně došlo po projednání  návrhů z členské základny v komisích mládeže a sportovně-technické.  Pavel Chrz, předseda STK  ŠSČR.

 

  Změny soutěžního řádu připravené  komisemi mládeže a STK ŠSČR, schválené VV ŠSČR s platností od 1.9. 2006.

   V textu, připraveném STK ŠSČR, je nejprve uveden popis změn se zdůvodněním a poté náhrada, vložení a zrušení článků SŘ.

 

I.

zpřesnění nastupování hráčů téhož oddílu ve dvou skupinách téže soutěže

Podle stávajícího čl. 3.5.2.b) hráč nesměl hrát za dvě družstva v téže skupině (nikoliv v téže soutěži) a volný hráč byl definován výhradně pro nižší soutěže - čl. 1.3. a 3.5.2.e). Co ale s hráči, kteří startují ve dvou družstvech mateřského oddílu v různých skupinách téže soutěže (např. ve 2. lize A a B)? Mohou být vůbec na obou soupiskách? A mohou být v obou základních sestavách? Tyto otázky vrtaly hlavou nejednomu kapitánovi i vedoucímu soutěže a řešily se tu tak, onde zase úplně jinak.

Stávající Soutěžní řád takovou praxi explicitně nepopisoval a tedy ani nezakazoval. Úprava Soutěžního řádu není povolením něčeho nového, ale naopak zpřísněním stávajícího stavu. Rozšiřuje definici volného hráče i na soutěže stejné úrovně a zavádí nový pojem vyššího a nižšího družstva.

Suma sumárum, je povoleno vše, co neodporuje dvěma základním pravidlům:

1. Hráč nesmí být na soupiskách dvou družstev téže skupiny, tj. nesmí mít teoretickou možnost hrát "sám se sebou".

2. Je-li hráč v základní sestavě, musí být v kterémkoliv nižším družstvu označen jako volný (jde samozřejmě o 2 družstva mateřského oddílu).

 

1) úprava čl. 1.3.

2) úprava čl. 3.5.2.e)

Čl. 1.3.

volný hráč - hráč, který je zařazen v základní sestavě družstva mateřského oddílu a současně je zařazen na další soupisce družstva mateřského oddílu v nižší soutěži nebo nižšího družstva mateřského oddílu v jiné skupině téže soutěže,

Čl. 3.5.2 e)

člen základní sestavy družstva může startovat za družstvo téhož oddílu v nižší soutěži nebo v jiné skupině téže soutěže za těchto podmínek:

·         hráč bude na soupisce družstva v nižší soutěži nebo nižšího družstva v jiné skupině téže soutěže označen jako volný,

·         na výzvu ŘO je oddíl povinen předložit jmenovitý přehled o zařazení volných hráčů v probíhajícím ročníku soutěží,

·         pokud posloupnost všech družstev oddílu v soutěžích není jednoznačně zřejmá z označení písmeny abecedy (A, B, C atd.), je oddíl povinen předložit na výzvu ŘO přehled o účasti svých družstev v soutěžích včetně jednoznačného určení jejich posloupnosti,

 

 

II.

povolení startu volných hráčů a cizinců v soutěžích mládeže

Po dlouhých diskusích převážil už v roce 2005 v Komisi mládeže názor, že i v soutěžích mládeže by měli mít možnost startovat volní hráči a cizinci, byť jen po jednom v každém družstvu. Po konzultacích s STK zavádí úprava volné hráče výhradně do soutěží mladšího dorostu (extraliga, 1. liga) a krajských soutěží, které jsou kvalifikacemi pro 1. ligu. Výhradně z těchto soutěží se také počítá maximální počet volných hráčů.

 

1) úprava čl. 3.5.1.e)

2) změna znění závěrečné části článku 3.5.2. - úprava písmene d), nahrazení dosavadních písmen e) a f) novými písmeny e), f) a g)

3) úprava čl. 3.6.10.

Čl. 3.5.1.e)

označení host, cizinec a volný hráč u hráčů této kategorie, v soutěžích mládeže též označení hráčů základní sestavy písmenem Z

Čl. 3.5.2 d)

základní sestavu v soutěžích mládeže tvoří tolik nejvýše zapsaných hráčů na soupisce k zahájení soutěže, kolikačlenná družstva v soutěži startují, a kteří musí v utkání nastoupit podle rozpisu soutěže. Na soupisce musí být hráči základní sestavy zřetelně označeni písmenem Z,

Čl. 3.5.2 e)

člen základní sestavy družstva může startovat za družstvo téhož oddílu v nižší soutěži nebo v jiné skupině téže soutěže za těchto podmínek:

·         hráč bude na soupisce družstva v nižší soutěži nebo nižšího družstva v jiné skupině téže soutěže označen jako volný,

·         na výzvu ŘO je oddíl povinen předložit jmenovitý přehled o zařazení volných hráčů v probíhajícím ročníku soutěží,

·         pokud posloupnost družstev oddílu v soutěžích není jednoznačně zřejmá z označení písmeny abecedy (A, B, C atd.), je oddíl povinen předložit na výzvu ŘO přehled o účasti všech svých družstev v soutěžích včetně jednoznačného určení jejich posloupnosti,

Čl. 3.5.2 f)

počet volných hráčů v jednom oddílu v soutěžích dospělých je pro soutěžní sezónu nejvýše roven počtu družstev, která za tento oddíl startují ve všech mistrovských soutěžích družstev dospělých podle čl.3.1.1. a čl. 3.1.4. tohoto SŘ.

Čl. 3.5.2 g)

počet volných hráčů v jednom oddílu v soutěžích mládeže je pro soutěžní sezónu nejvýše roven počtu družstev, která za tento oddíl startují ve všech mistrovských soutěžích družstev mládeže podle čl.3.2.1. tohoto SŘ a v kvalifikacích pro tyto soutěže řízených KŠS.

Čl. 3.6.10.

Do sestavy pro utkání v soutěžích mládeže může být zařazen jen jeden hostující  nebo volný hráč nebo cizinec.

 

 

III.

zavedení dvojího hostování

Návrh byl motivován snahou, aby hráč, který např. „přerostl“ úroveň oddílu, mohl alespoň v soutěžích jednotlivců reprezentovat svůj mateřský oddíl, k němuž má dlouhodobý vztah. Pravděpodobně se bude týkat minima hráčů, ovšem jejich mateřské oddíly si musejí dobře pohlídat, aby hráče po dvou povoleních k hostování omylem nezařadily na některou ze svých soupisek. Omezení nejvýše dvou soupisek stále zůstává. STK ani v minulosti neměla proti dvojímu hostování principiální námitky, spíše se soudilo, že by podobné možnosti nikdo nevyužil.

 

1) úprava čl. 3.5.2.b)

Čl. 3.5.2.b)

hráč může být na soupiskách nejvýše dvou družstev v soutěžích v České republice. Družstva, ve kterých je hráč uveden, nesmí hrát ve stejné skupině. Pro tento účel se posuzují zvlášť soutěže mládeže a dospělých. Porušení tohoto ustanovení má za následek zavedení disciplinárního řízení proti mateřskému oddílu,

 

 

IV.

zrušení čl. 3.6.11. pro jeho rozpor s čl. 2.6.3.

V jedné z posledních úprav SŘ bylo upřesněno "hraní dvou partií současně". V čl. 2.6.3. je stanoveno, že "hrát" se pro tyto účely rozumí dostavit se k partii a zahájit hru. Za "stejný čas" se považuje doba od skutečného zahájení partie ("dostavení se k partii") do ukončení této partie (matem, vzdáním, pádem praporku apod). Hráč může ihned po ukončení první partie pokračovat v partii jiné. Přípustná je tedy i situace, kdy 2 utkání začnou současně, hráč se dostaví k první partii a pokud ji stihne ukončit do 60 minut, může se dostavit i k partii druhé. Pokud to nestihne, spadne mu ve druhé partii praporek a ještě dostane pokutu, protože se k ní včas nedostavil.

Tento přístup k "hraní dvou partií současně" měl vždy i své odpůrce. Někteří zdůrazňují, že kapitán může vcelku beztrestně (kromě pokut za kontumaci) postavit hráče, o němž ví, že nastupuje někde jinde - je to pro ně v podstatě pokus o podvod. Jiní mají za to, že snižuje důstojnost šachové hry, když hráč hraje partii a u vedlejšího stolku mu tikají hodiny v jiné partii jiného zápasu.

To jsou určitě vážné argumenty. Zastánci stávající úpravy naopak poukazují na to, že žádná z předchozích úprav neuměla zajistit, aby hráč nebyl šikanován tím, že po skončení své partie nemůže nastoupit k partii jiné. Pokud by někdo navrhl konzistentní řešení, STK by pravděpodobně nebyla proti. Nelze však zapomenout na dva hlavní zdroje sporů v minulosti:

1. Přesné určení konce partie předchozí a začátku partie následující.

Rozhodovat spor družstev, jestli nastoupení k partii bylo regulérní nebo ne, když hráč ukončil svou předchozí partii v sousední místnosti v 10,01 a rozhodčí nezahájil utkání v 10,00 dle Rozpisu, ale až v 10,02 dle svých hodinek, zatímco hodinky soupeřů ukazovaly teprve 9,59 je poněkud delikátní.

2. Zařazení hráče do sestavy bez jeho fyzické přítomnosti.

Hráč přislíbí přijet na zápas, je kapitánem postaven, ale nakonec nepřijde a následně se zjistí, že na poslední chvíli a bez vědomí kapitána dal přednost družstvu, kde hostuje. Zaslouží si některé z družstev nebo samotný hráč jiný postih než pokutou za kontumaci partie? Lze prokázat některému z kapitánů, že o zařazení hráče do jiné sestavy věděl?

Všechny úpravy zmíněné v úvodním odstavci už byly provedeny dříve. Až při nynějších změnách byl však vypuštěn poslední rudiment bývalého stavu v podobě čl. 3.6.11. Nikdo si nevšiml, že v Soutěžním řádu už minimálně dva roky nemá co dělat.

 

1) Vypuštění čl. 3.6.11. bez náhrady

Čl. 3.6.11.

Hráč nesmí být uveden ve stejném čase v sestavách dvou družstev. Překročení tohoto ustanovení se posuzuje jako porušení SŘ a ŘO je povinen vyvodit z toho důsledky.

 

    Rozpis soutěží družstev řízených ŠSČR - ročník 2006/2007

(1. a 2. liga) – dále je rozpis

 

     Při projednávání konkrétního případu bylo shledáno, že absence uvedeného ustanovení velmi stěžuje prošetření okolností utkání.

 

  Bod 5. 5. rozpisu se ruší a nahrazuje se níže uvedeným textem.

  Družstva jsou povinna archivovat veškerou papírovou dokumentaci (originály zápisů o utkáních, domácí družstva i originály partiářů) do 30.9.2007. Řídící orgán soutěže je oprávněn si tuto dokumentaci vyžádat  včetně podrobných informací o průběhu utkání. Družstva jsou povinna odeslat dokumenty do 3 pracovních dnů po obdržení výzvy. Je-li třeba k obstarání těchto dokladů delší doby, má družstvo právo požádat o prodloužení této lhůty, nejvýše však o další 4 pracovní dny.

 

David Ciprys, v.r.                                                                                    Pavel Chrz  v.r.

místopředseda STK ŠSČR pro legislativu                                                     předseda STK ŠSČR