Dnes se na stránkách Novoborského šachového serveru objevilo vyjádření pana Aleše Hradečného, manažera Katky Němcové, k odjezdu Katky z Mitropa Cupu:
„Kateřina jela z Prahy na MITROPA CUP jako jednička za družstvo ČR žen. Odjela druhý den po maturitě. Až na místě v Churu jí bylo přede všemi navrženo, že by měla umožnit hráčkám Havlíkové a Olšarové uhrát normy. Tím bylo jasné, že osobní normy jsou důležitější než výsledek družstva. To také znamenalo, že by Kateřina minimálně 2 první kola nehrála. Rovněž bylo navrženo, že by Havlíková hrála na první šachovnici místo Kateřiny. Vzhledem k tomu, že se jí nikdo nezastal, tedy ani zástupce šachového svazu a vedoucí, cítila obrovský tlak proti své osobě.
Tím se octla v neřešitelné situaci. Buď bude hrát tak, jak bylo domluveno z Prahy, a v tom případě bude brána jako nepřející vůči svým spoluhráčkám. Anebo nastoupí pouze až se případně zjistí, že se spoluhráčkám nedaří. Obě varianty jsou velmi, velmi špatně a pro Katku zcela neregulérní. Rovněž veřejné projednávání toho návrhu bylo velmi nevhodné. Katka neměla manévrovací prostor.
Aby umožnila spoluhráčkám nerušeně dobývat normy za podpory všech zúčastněných, na doporučení realizačního týmu z Prahy na vlastní náklady z Churu odjela.
Myslím, že jako mistryně ČR v šachu žen si toto nezasloužila. (Mimo jiné oželela předání maturitního vysvědčení a maturitní večírek a jednoznačně upřednostnila reprezentační povinnosti.)
PhDr. Aleš Hradečný
manažer a zplnomocněný zástupce Kateřiny Němcové
V rámci objektivity se publikoval i mail V. Jansy a jeho posouzení situace:
Vážení, oznamuji vám, že hned druhý den po příjezdu do Churu a ubytování se v Hotelu Chur, Kateřina Němcová opustila zdejší českou reprezentaci a odjela pryč. Něco takového jsem za dobu celé své kariéry nikdy nezažil a tímto bezprecedentním činem K. Němcové jsem spolu s ostatními členy české výpravy naprosto šokován. Došlo k tomu navíc ve velice příjemné a přátelské atmosféře, která bezprostředně po příjezdu i při cestě sem v družstvech panovala. Samozřejmě, že její odjezd poškodil náladu v obou družstvech, nehledě na sportovní oslabení. Na těchto závěrech se shodují absolutně a jednoznačně všichni účastníci našich družstev. Počinem K. Němcové jsem hluboce zklamán i já sám, ještě před krátkým časem jsem věřil v její systematický šachový růst - místo toho došlo k propadu ve výkonnosti a jak lze vidět, dochází i k takovýmto naprosto neomluvitelným a netolerantním výpadkům. Došlo k tomu bez porady se mnou nebo s M. Konopkou a ve formě neodvolatelné a již neovlivnitelné (údajně po tel. rozhovoru s manažerem). Takovéto manýry, myslím si společně s každým zde, nelze tolerovat, toť vše."
Myslím, že bylo vhodnější uveřejnit oba názory až po skončení soutěže – jednak kvůli našim hráčům na Mitropě a jejich klidu, a jednak kvůli tomu, že vyjádření pana Hradečného je psáno jako oficiální stanovisko k události, a u pana Jansy se jedná o mail, který poslal několika adresátům bezprostředně po události. Jeho zpráva by měla ještě následovat. Byl jsem požádán, abych se k události vyjádřil a doplnil některé střípky, nicméně většina mých informací je z druhé ruky.
Na letošní Mitropu ženský tým původně vůbec jet neměl. Při přípravě rozpočtu pro rok 2010 se na akci (respektive na její ženskou část) nenašly peníze. Někdy v únoru se mi ale právě Katka Němcová zmínila, že by na Mitropě ve Švýcarsku ráda hrála. Pokusil jsem se pro to něco udělat. Nebudu zde popisovat všechny peripetie, nakonec to klaplo a byla nahlášena (ještě před mistrovstvím ČR v Ostravě) následující sestava: 1. Němcová 2. Havlíková 3. Ka. Olšarová. Se sestavou souhlasil i Petr Hába a asi oba jsme neměli o pořadí šachovnic žádné pochybnosti. Hlavním cílem účasti ženského týmu bylo vyzkoušení případných kandidátek na podzimní olympiádu. O plnění norem v ženské části turnaje řeč nebyla.
Mitropa je soutěž benevolentnější než mistrovství Evropy družstev nebo olympiáda,a umožňuje bez problémů v den zahájení na losovací schůzi změnit pořadí hráčů na šachovnicích (na olympiádě to je sice možné taky, ale musí se za to platit). I náš tým využil tohoto práva a Krejčí s Žilkou si po vzájemné dohodě vyměnili místa (v momentě přihlašování týmů měl Honza vyšší rating než Štěpán, V. Talla měl v té době rating nejnižší a na 5. šachovnici už zůstal, i přesto, že na nové listině své kolegy přeskočil – i proto, aby klukům umožnil hrát o normy.)
V.Jansa mi dnes poskytl další informace mailem i telefonicky a poprosil o jejich zprostředkování. Jak vidí onu sobotu 28. května?
„Ráno před schůzkou kapitánů byla legální úvaha o různých možnostech (složení ženského týmu) vznesena v absolutně příjemné atmosféře - dokonce po mém dotazu, zda jí to nevadí, K. Němcová odpověděla, že vůbec ne. A už neříkám, že se vše dalo naprosto hladce vyřídit dvěma slovy… Pokud tohle někdo bere jako nátlak, pak jde o dlouhodobý psychický nedostatek a je třeba s tím něco dělat…Dnešní šach vytváří řadu jiných závažnějších úskalí a překážek a těm je třeba čelit, jinak nelze jít kupředu – to by si měli pan manažer a Katka uvědomit. Kvůli nepřiměřeným osobním pocitům totálně pokazit náladu všem a připravit o čas spoustu lidí, to byl asi jediný výsledek unáhleného odjezdu – myslím, že tuhle nesporně zápornou a odsouzeníhodnou skutečnost nezmění jakékoliv dostatečné dovysvětlení kýmkoliv“.
Čili: V. Jansa uvádí, že nabídka na prostřídání šachovnic v ženském týmu (1. Havlíková, 2. Němcová) nebo na případné střídání kvůli možnosti splnění norem padla spontánně (snad od V. Tally), byla myšlena jako jedna z možností, Katce nic vnucováno nebylo a pokud s těmito návrhy nesouhlasila, stačilo je odmítnout. Druhá strana prostřednictvím pana Hradečného tvrdí, že Katka cítila obrovský tlak proti své osobě a veřejné projednávání návrhů bylo nevhodné. Myslím, že by bylo dobré, kdyby se k situaci po příjezdu vyjádřili i ostatní hráči, kteří na této schůzce byli. Podle V. Jansy ho odjezd Katky mrzí i z toho důvodu, že se těšil na vzájemnou šachovou spolupráci a analýzy, které by jí prospěly.
Já osobně vnímám rozhodnutí Katky odjet z turnaje jako nešťastné a nesouhlasím s ním. Vím, že ve čtvrtek před odjezdem odmaturovala a obětovala Mitropě páteční předávání maturitních vysvědčení, na které se těšila, ale takto se problém neřeší. Jakkoliv se jí návrhy mohli zdát nevhodné, což se dá pochopit, měla zůstat.
O celé záležitosti jsem se dozvěděl až těsně před Katčiným odjezdem v sobotu z telefonátu V. Jansy. Stihl jsem ještě zavolat panu Hradečnému a dokonce jsem krátce mluvil i s Katkou, ale to už bylo rozhodnuto a nešlo s tím nic udělat. Bohužel…
Michal Konopka, předseda TMK ŠSČR